Emisní zóny - ilustrační foto. | foto: ČTK
S takovou výzvou se obrátil na řidiče uznávaný český odborník na emise z dopravy profesor Michal Vojtíšek, vědecký pracovník na Technické univerzitě v Liberci a v Centru vozidel udržitelné mobility při Fakultě strojní ČVUT v Praze.
Vědec a pedagog, který před lety na University of Pittsburgh vyvinul jedno z prvních zařízení pro měření emisí v reálném provozu, má k výzvě pádný důvod.
Auta s nefunkčním nebo odmontovaným filtrem totiž často produkují víc škodlivých částic než starší vozy, které z výroby ještě nebyly filtrem vybaveny. Už několik studií ve světě zároveň prokázalo přímou souvislost mezi výskytem lidmi vdechovaných prachových částic (ve městech hlavně z dopravy) a šířením onemocnění a úmrtí, nyní i včetně přímé souvislosti s vyšším rizikem nákazy covidem-19.
Covid snížil emise CO2 více než druhá světová válka. Nová studie odhalila největší pokles v historii |
Vojtíškův tým při výzkumu v ulicích Prahy zjistil, že každé třetí auto bylo z výroby vybaveno filtrem částic, ale u necelé desetiny z nich byl filtr nefunkční. Tato auta emitovala v průměru více částic než starší vozy bez filtru. Technický stav pěti procent vozidel je tak bídný, že vyprodukují celou polovinu emisí částic všech automobilů.
„Odhaduji, že nadměrné emise částic má kvůli opomíjení údržby, nadměrnému opotřebení a bohužel také různým pokoutným zásahům, zpravidla s cílem zvýšit výkon motoru, zhruba desetina vozidel,“ komentuje výsledky šetření Vojtíšek.
Na možnou souvislost mezi množstvím lidmi vdechovaných prachových částic a onemocněním covidem nejnověji upozornila obšírná analýza Harvardovy univerzity s názvem Národní studie o dlouhodobém vystavení znečištění ovzduší a úmrtnosti na covid-19 ve Spojených státech. „Zjistili jsme, že nárůst pouze o jeden mikrogram v kubickém metru ovzduší v dlouhodobém průměru způsobuje statisticky významný osmiprocentní nárůst úmrtnosti na covid-19,“ shrnuje harvardská studie podrobné srovnání všech parametrů výskytu covidu s emisemi prachových částic v regionech Spojených států.
Pro porovnání – ve velkých evropských městech se v kubíku ovzduší vyskytují desítky mikrogramů těchto částic.
Vojtíšek proto upozorňuje, že snížení emisí z aut ve městech může významně snížit i riziko nákazy covidem.
Rozhoduje se o ukončení využívání uhlí . Ve hře jsou tři scénáře, konkrétní termín asi ještě nepadne |
Ministerstvo dopravy hypotézu z Harvardu nemůže podle mluvčího resortu Františka Jemelky potvrdit, studii nezná. „Nedisponujeme žádnou studií ohledně zvýšení nebo snížení prachových částic, které by měly způsobovat vyšší riziko šíření covidu-19 a úmrtnosti vlivem tohoto viru,“ vyjádřil se k Vojtíškově výzvě Jemelka.
Omezení jízd vozidel, které vlivem nefunkčního filtru významně poškozují životní prostředí, je však žádoucí bez ohledu na pandemii. Podle Jemelky k tomu může dojít i prostřednictvím technických silničních kontrol, které provádí policie s pomocí mobilní expertní jednotky Centra služeb pro silniční dopravu a policie může při zjištěné závadě zakázat řidiči další jízdu.
Ministerstvo životního prostředí potvrzuje, že už v minulosti byl opakovaně prokázán vliv znečištění ovzduší na šíření infekčních respiračních chorob. „Provoz vozidel s nefunkčním systémem čištění spalin je značným problémem,“ uvedl náměstek ministra Vladislav Smrž. Resort podle něj usiluje s ministerstvem dopravy a policií o rozšíření kontrol a měření vozidel v běžném provozu.
Nejvyšší soud odmítl dovolání v dieselgate, spor bude řešit obvodní soud |
Česká metropole údajně patří v Evropě k městům nejvíce zamořeným prachovými částicemi. Například podle tvrzení bruselského think tanku Transport & Environment znamená dýchat po čtyři dny pražský vzduch něco podobného jako denně vykouřit jednu cigaretu. Velký podíl na tom mají zejména starší dieselové motory.
Tuzemské řidiče neodradily od zájmu o osobní vozy se vznětovými motory ani mediální zprávy o aféře Dieselgate, o údajné hrozbě naftového paliva pro životní prostředí nebo o chystaném zákazu vjezdu starších naftových aut do center některých měst.
A tak podíl dieselů na celkovém vozovém parku u nás roste. Za letošní první půlrok o více než 34 tisíc na 2,36 milionu vozů. Z celkového počtu všech registrovaných osobních aut u nás, tedy mírně přes šest milionů, se podíl dieselů zvýšil na více než 39 procent. Přitom podíl nově registrovaných naopak klesá. Diesely tedy přibývají díky dovozu starších ojetých vozů v horším technickém stavu.
