Odklad dluhy neřeší, ty jen narůstají, říká šéf Hypoteční banky. Objem hypoték rekordně roste

Lidovky.cz: Jaký dopad má covid na hypoteční trh?

Kvůli covidu banky svým klientům odložily přibližně 15 procent všech splátek hypoték a spotřebitelských úvěrů. Je to za celý trh, ale vlastně to odpovídá i podílu v jednotlivých bankách. Hypoteční banky rozpůjčovaly něco přes bilion korun, takže ty odložené splátky jsou 150 až 200 miliard.

Teď, na konci vládního moratoria, čekáme, jak se bude vyvíjet schopnost klientů se ke splátkám vrátit. Kolik jich požádá o nějakou formu dalšího odkladu nebo změnu splátkového kalendáře. A kolik klientů přestane splácet, jak to dopadne na rizikovost. V tuto chvíli je zatím vidět, že každá banka k tomu přistupuje trochu jinak. Někdo vytváří už nyní docela významné opravné položky, což je třeba případ naší skupiny. Některé banky to zatím nedělaly. Uvidíme, až zveřejní výsledky za třetí kvartál.

Lidovky.cz: A co dopad pandemie na zájem lidí o nové hypotéky?

Ten dopad je překvapivý. V prvních týdnech, kdy opravdu nastala všeobecná karanténa, v březnu a dubnu, se zájem snížil. Ale zase dobíhaly poptávky, které byly nabrané v lednu a v únoru. Ty jsme zpracovávali. Takže pokles nebyl až tak dramatický, bylo to někde kolem 20 procent.

Ale trvalo to jen do půlky května. Jakmile se situace začala uvolňovat, poptávka se vrátila – a pro nás překvapivě nejen na původní úroveň, ale výš. Zpočátku jsme si říkali, že trh dohání, co ztratil během těch jarních týdnů. Ale zájem o nemovitosti, financování bydlení a o hypotéky je tu stále. Od května do října je meziročně vyšší o nějakých 20 až 30 procent. To jsem nečekal.

Lidovky.cz: Jaké jsou příčiny?

Může jich být spousta. Od zrušení daně z nabytí nemovitosti až po to, že dopad koronaviru na příjmy je zatím poměrně omezený jen na určitou skupinu lidí. Většina těch, kdo si chtějí pořídit nemovitost, žádné významné snížení příjmů nepocítila. K růstu zájmu vede také to, že jak teď lidé sedí zavření doma, víc přemýšlejí, jestli se jim jejich domov, v němž teď patrně budou dlouhodobě trávit více času než doposud, líbí. A zda by nechtěli něco jiného.

Pokles sazeb také snížil atraktivitu investičních instrumentů navázaných na úrokovou sazbu. Atraktivita nemovitostí coby investičního aktiva tím vzrostla. Ale čím déle bude situace kolem covidu trvat, tím více očekávám, že se začnou projevovat negativní dopady a zájem o nemovitosti bude postupně klesat.

Lidovky.cz: Na co si teď lidé nejvíc berou hypotéku?

Příliš se to nemění. U nás je větší podíl rodinných domů než bytů. Nových bytů se staví málo a z těch stávajících nejsou pro klienty všechny zajímavé. Proto roste zájem o individuální nebo skupinovou výstavbu domů.

Lidovky.cz: Zvýšení zájem registrujete u určité příjmové vrstvy?

Tak se to říci nedá. Ale obecně lidé, kteří kupují nemovitosti a kterým jsou poskytovány hypotéky, nejsou průměrní lidé. Typicky jsou to lidé s vyššími příjmy a vyšším vzděláním. Podíl vysokoškoláků je určitě nadpoloviční. A když se podíváte na domácnosti s hypotékou, typicky mají vysoce nadprůměrný příjem.

Nejvíc postiženi jsou teď mezi hypotečními klienty podnikatelé v nejohroženějších odvětvích, což jsou hotely, restaurace. Jejich zaměstnanci, třeba kuchaři nebo číšníci, to jsou zase typicky ti, kdo si berou spíše spotřebitelské úvěry.

Lidovky.cz: Jak vypadá váš průměrný klient? A průměrná hypotéka?

Svobodný vysokoškolák, 36 let, průměrný čistý příjem 44 tisíc, typická splatnost úvěru 25 až 30 let. Průměrný objem hypotéky poměrně významně roste. Dnes jsme někde kolem 2,8 milionu korun. Před nějakými pěti lety to byly dva miliony. A právě růst objemu dělá růst trhu, který vidíme. Naproti tomu počet hypoték v posledních zhruba dvou letech klesá. V minulosti to bylo hlavně v důsledku doporučení ČNB, která omezila některé typy financování.

Lidovky.cz:  A co opětovné změkčení doporučení ze strany ČNB?

Možná to umožnilo získat hypotéku klientům, kteří by ji předtím nezískali. Ale banky jsou v tomto opatrnější. Některé ty limity o něco uvolnily, některé zatím ne – včetně nás. Nesázel bych na to, že to je jeden ze zdrojů zvýšené poptávky.

Lidovky.cz: Proč jste limity neuvolnili?

Hlavně proto, že jsme nevěděli, jak se bude situace vyvíjet. Tehdy panovala velká nejistota. A už dříve jsme prohlašovali, že si svoje portfolio řídíme sami. Takže v momentě, kdy ČNB své limity uvolnila, to pro nás neznamená, že je automaticky uvolníme stejně. Je to pro nás možnost, ale není to nutnost.

My jsme samozřejmě chtěli vyhodnotit situaci a stanovili jsme termín teď na podzim. Nyní to vyhodnocení děláme. Ale zároveň do toho vstupuje nová nejistota, protože přišla druhá vlna a zase nevíme, jaký to bude mít dopad.

Šéf Hypoteční banky Jiří Feix

Lidovky.cz: Na konci října končí splátkové moratorium. Kolik klientů nebude schopno se ke splácení vrátit, jaká máte očekávání?

Klienty od října e-mailem či SMS zprávou upozorňujeme, že od listopadu mají zase splácet. A vyzýváme je, že pokud to nebude možné, mají nás včas kontaktovat, abychom mohli začít jednat o tom, co dál. Zatím očekáváme, že by to mohly být jednotky procent z těch, kdo si splátky odložili. Máme určitou zkušenost z odkladů, které byly jen na tři měsíce a skončily v červenci. Naprostá většina klientů nepožádala o další odklad a začala splácet. Já osobně jsem optimistou a věřím, to tak bude i nyní v listopadu.

Při tom jarním plošném odkladu se vůbec neřešila situace klienta. Klient prostě řekl, já chci odložit, a my jsme museli odložit. Nyní budeme ověřovat, co je příčinou a jak dlouho ta situace může trvat. Zda přišel o zaměstnání, byl mu snížen plat – nebo jen nedostal odměny.

Lidovky.cz: To budete zjišťovat u klientů, kteří požádají o další odklad?

Ano – a samozřejmě i u těch, kteří nás o odklad nepožádají, ale nebudou splácet. Takového klienta nejprve upomínáme nějakým automatickým nástrojem – SMS, e-mailem. A pokud ani po měsíci nesplácí, kontaktuje ho náš specialista. Ten už má širší škálu možností, jak tu situaci řešit.

Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl mezi postupem vůči nesplácejícímu klientovi standardně a dnes, v souvislosti s covidem?

I když pracujeme s některými typovými případy třeba v těch ohrožených oborech, jako je cestovní ruch či gastronomie, ověřování probíhá standardně. Ale počítáme samozřejmě s tím, že žádostí bude víc, než je náš standardní objem. Navíc v posledních letech, kdy se ekonomice opravdu dařilo, počet klientů s problémy neustále klesal. Takže se naše kapacity adekvátně tomu snižovaly.

Lidovky.cz: Co konkrétně můžeme lidem, kteří budou mít problém se splácením, nabídnout?

Pokud má klient před sebou dostatečně dlouhou dobu, kdy bude ekonomicky aktivní, můžeme nabídnout prodloužení splatnosti úvěrů, což znamená snížení měsíčních splátek. Další možností je dočasné snížení splátek pozastavením splácení jistiny. Tím, že úroky u většiny hypoték, které máme v portfoliu, jsou mezi dvěma a třemi procenty, činí podíl úroků na splátce méně než polovinu. Takže klient v takovém případě neplatí ani polovinu původní splátky.

Nejzazším řešením z hlediska výhodnosti je, pokud se splátky na nějaké omezené období sníží na nulu. Což je případ vládního moratoria. My ale snížení splátek na nulu standardně nenabízíme. Klientovi se sice v takovém případě okamžitě uleví, do budoucna se ale jeho problém naopak může prohlubovat. Dluh totiž nezmizí, ale narůstá mu.

Lidovky.cz: Jak to bylo u vládního moratoria s úroky?

Úroky z jistiny nabíhaly, ale klient je neplatil. Zaplatí je až na konci splatnosti úvěru.

Než přišlo vládní moratorium, nabízeli jsme dva typy odkladů. Vedle prodloužení doby splatnosti to byl roční odklad splátek jistiny, čili klient mohl rok splácet jen úroky. A typicky se ta splátka snížila na nějakých 40 procent původní splátky. U průměrné hypotéky, jejíž výši jsme definovali na 2,8 milionu a dobu splatnosti na 25 až 30 let, vychází měsíční splátka na částku mezi 13 a 15 tisíci korunami. Takže úrok dělá něco v rozmezí 5000 až 7000 korun.

Lidovky.cz: Co restrukturalizace, tedy prodloužení doby splatnosti?

Hlavním omezením je v tomto případě věk klienta. U páru, pokud se splácí ze dvou příjmů, věk toho mladšího. My musíme hledět na to, aby byl klient schopen jistinu splatit v rámci svého ekonomicky aktivního života, což je dnes typicky do 65 let, u výjimek 70 let. V Česku je ale průměrná doba splatnosti hypoték 25 až 30 let – mimochodem, ve vyspělých evropských zemích je to kolem 20 let. Takže ani u třiceti- či pětatřicetiletých klientů už prostor k prodlužování moc není.

Lidovky.cz: Dá se vyčíslit, o kolik se lidem každé prodloužení prodraží?

Peníze mají svou cenu, kterou vyjadřuje úrok. O co déle trvá, než úvěr splatím, o to více musím na úrocích zaplatit. A neznamená to, že na tom banka vydělá víc. Banka na tom v každém roce vydělá stejně, jen počet let bude vyšší. A je čistě na klientovi a jeho možnostech, jak rychle bude schopen úvěr splácet. Dnes už má klient i možnost předčasných splátek. Ze zákona může každý rok splatit až 25 procent jistiny. Neumím přesně vyjádřit, o kolik víc klient zaplatí. Ale je to jeho individuální rozhodnutí. Když se rozhodne platit o pět let déle, zaplatí na úrocích více.

Lidovky.cz: Udělá něco covid s úrokovou sazbou u hypotečních úvěrů?

Úrokové sazby se v posledních letech až na malé výkyvy, kdy došlo k drobnému zvýšení, stále snižují. Poslední číslo respektovaného agregátu Hypoindex za srpen je na 2,11 procenta. To je velmi atraktivní a je to výsledek vývoje sazeb centrální banky i finančních instrumentů odvozených od těchto sazeb. Ale proti tomu jde očekávaný nárůst rizik. Banky musejí pokrýt nejen náklady na financování, ale i rizika. A zatímco náklady na financování jsou v každém okamžiku známé, náklady na rizika jsou vždy jen pouhými odhady toho, jak se to bude do budoucna vyvíjet.

V tuhle chvíli si myslím, že se sazby postupně stabilizují, bude pokračovat mírný pokles v příštích měsících a není důvod, aby se tento trend nějak zásadně změnil. A uvidíme, jak se bude vyvíjet ekonomika a rizikovost úvěrů a jak moc to dopadne na opravné položky a rezervy bank.

Lidovky.cz: Server Hypoindex před pár dny napsal, že na podzim přijdou hypoteční banky se slevovými akcemi. Co tomu říkáte?

Je pravda, že v posledních týdnech několik bank oznámilo snížení sazeb. Ale řekl bych, že je to poměrně malé snížení, a nečekal bych od toho, že někdo vyrukuje s nějakou dramatickou nabídkou.

Lidovky.cz: Není to trochu paradoxní – vzhledem k nejistotě ekonomického vývoje, hlavně toho, jak se bude vyvíjet nezaměstnanost, a tedy finanční situace rodin?

Trochu ano. Ale znovu říkám, budou to spíše kosmetické akce, drobné pobídky. A co je třeba brát v úvahu: náš bankovní trh je obecně velmi konkurenční. A zatím situace v šíření koronaviru tohle příliš nezměnila, spíše tu konkurenci ještě rozviřuje.

Lidovky.cz: A co Hypoteční banka? Chystá nějaké akce?

My jsme měnili úrokové sazby od 5. října – snížili jsme sazby na ty kratší fixace, na tři a pět let. Další změny nechystáme.