Přesun protiepidemického systému (PES) státu ze čtvrtého do nižšího třetího stupně, a tedy možnost znovu otevřít i všechny hospody, restaurace, bary a kavárny, takovou událostí včera byl. Nejen U Pinkasů, ale doslova po celém Česku.
Češi po uvolnění vyrazili ve velkém na nákupy. Obchody počítají zákazníky i lžícemi na boty |
„Jsme šťastní, že po padesáti dnech frustrace nejen otevíráme, ale nemuseli jsme nikoho propustit,“ pronáší radostně ke skupince věrných štamgastů ředitel od Pinkasů František Novotný.
Jinde sice včera hospodští nevítali konec nucené uzavírky zvoněním zvonů, ale příležitost k restartu si nenechali ujít. Většinou otevřeli dveře hostům už před polednem. A během oběda se číšníci určitě nenudili, natěšení hosté proudili ve velkém.
  |
Se splněním podmínky maximálně poloviční kapacity podniku si hospody a restaurace poradily každá jinak, ale v každém případě snadno. Nejčastěji jako restaurace Modrý zub na pražském Smíchově, která prostě zredukovala množství stolů na polovinu. Podle obsluhy se ale prostor nezaplnil ani během obědů, kdy bývají restaurace v metropoli tradičně plné. „Nebylo tady tolik lidí. Ale máme docela dost rezervací na večer,“ popsal situaci číšník.
„Tady sedí covid“
S omezením kapacity si snadno poradili i v restauraci Lékárna na plzeňském náměstí Republiky. Splnění další podmínky, tedy maximálně čtyři lidé u stolu, tu vyřešili originálně. U stolů s více než čtyřmi místy leží na těch zbývajících cedulka „Rezervace covid-19“. Tam prostě sedí virus.
Je krátce po poledni, v lokálu Lékárny, spadajícího do plzeňsko-pražské skupiny Hospodska, mají hosté sníženou kapacitu na 50 míst, z toho tak třetina je obsazena. Zpoza pípy už opět číšník haleká: „Hladinku, nebo šnyt?“
Kadeřnictví mají objednávky na týdny dopředu. Lidé stáli i několikahodinové fronty |
„Zájem o obědy už dneska docela byl, ale mnohem větší frmol čekáme zítra i v sobotu. Už se na nás valí rezervace, lidi jsou žízniví a hladoví,“ rozhlíží se usměvavá provozní Michaela Hauptmann. Vedle u stolu s ní vtipkuje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Nebojí se, že lidé vezmou hospody po šestitýdenním půstu útokem, nákaza se opět víc rozšíří a vláda bude muset restaurace po čase opět zavřít?
„Statistiky říkají, že hospody nejsou z hlediska šíření viru zásadním rizikem. Já jen s hodně malou nadsázkou říkám, že hospoda je po nemocnici nejbezpečnější místo. Vlna covidu se asi trochu zvýší, ale nemusí to být tolik výrazně. Zásadnější pro další vývoj podle mě bude, jak se to vyvine po otevření škol,“ pouští se Berka do epidemiologické úvahy.
Hygienická opatření berou hospodští vážně. Mnoho z nich si na vchod vyvěsilo leták z kampaně Bezpečná restaurace, kterou tento týden spustil Český svaz pivovarů a sladoven společně s gastro sekcí Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Pěkně srozumitelně nabádá vstupující hosty k zodpovědnému chování, nošení roušek mimo konzumaci (personál je má pořád), dodržování rozestupů, používání desinfekce či dodržování maximálního počtu lidí u stolu.
Restart pro tisíce hospod
Restaurací a hospod, které včera znovu otevřely brány zákazníkům, jsou tisíce. Podle průzkumu, který si před víkendem udělal Plzeňský Prazdroj na vzorku 8200 hospodských, počítá s okamžitým restartem 87 procent z nich. Po celém Česku fungovalo před pandemií na 40 tisíc gastro podniků, z toho přes 20 tisíc zásobuje pivem Prazdroj.
Pražská restaurace navzdory zákazu znovu otevřela. Dovedly mě k tomu chybné kroky vlády, vzkázal majitel |
Včera ale otevřely i některé hospody, které vynucený propad tržeb přinutil řešit dilema, zda podnik definitivně nezavřít. V Plzni se do takové agonie dostala třeba restaurace s minipivovarem Beer Factory. Majitel přežil první vlnu covidu, druhá už byla nad jeho síly, propustil desítku zaměstnanců, zrušil vaření jídel. Se třemi brigádníky teď zkusí provozovat aspoň pivní bar s místními vyhlášenými pivy, utopenci nebo naloženým hermelínem.
Otevřeno bude včerejškem počínaje několik dnů v týdnu: od odpoledne do vládní zavíračky ve 22 hodin. Už včera před otevřením zde vytírali podlahy a dezinfekcí čistili stoly. A během toho drnčely telefony. „Volá hodně lidí, ale někteří, když zjistili, že už nevaříme, to vzdali,“ posteskla si Daniela, někdejší zdejší účetní, dnes v roli obětavé brigádnice.
