Divoký český home office. Problém mohou být úrazy v pracovní době i výdaje navíc
Premium
Doporučujeme
PRAHA -
Čím dál více Čechů během pandemie koronaviru přechází na práci z domova. Tzv. home office ale nemá v zákoníku práce pevně ukotvené mantinely. Experti upozorňují, že právním problémem mohou být především úrazy, jež se stanou v pracovní době.
Odboráři zase chtějí prosadit „právo na odpojení“, tj. jasně stanovit dobu, po kterou zaměstnanec nemusí sledovat firemní poštu nebo zvedat služební telefon. A mluví se i o proplácení nákladů, jež zaměstnanci vznikají tím, že pracovní dobu tráví doma, od elektřiny „propálené“ prací na služebním notebooku přes vytápění či klimatizaci až třeba po zvýšenou spotřebu vody či toaletního papíru.
Venkov virem trpí víc, chybí mu home office. Právě pracoviště se jeví jako klíčový faktor pro šíření epidemie |
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) však nepovažuje za nutné přijímat speciální právní úpravy či změny. Současné znění zákoníku práce je podle něj dostatečné a firmy si v jeho rámci mají pravidla stanovit samy.
Co je psáno...
V celorepublikovém měřítku pracují kvůli zamezení šíření koronaviru z domova už stovky tisíc lidí. Z režimu home office, který zaměstnavatelé doposud poskytovali jen výjimečně a s nálepkou firemní benefit, se ze dne na den stala nutnost. Neobejde se však bez písemné dohody.
„Zákoník práce režim home office nijak zásadně neupravuje. Jasná pravidla musí stanovit samotné firmy a jejich zaměstnanci. Obě strany proto musejí uzavřít písemnou dohodu nebo tuto možnost sjednat již v pracovní smlouvě. Tím lze zásadně omezit možné třecí plochy mezi oběma stranami,“ říká partner právní společnosti BDO Legal Lukáš Regec.
V dohodě by mělo být například specifikováno, jakým způsobem hradí zaměstnavatel zaměstnanci jeho náklady spojené s výkonem práce z domova, dále třeba pravidla pro využívání pracovní doby, nakládání se svěřeným notebookem a podobně.
Podnikatelé například nevědí, co pro ně přesně znamená povinné zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). A krajní situace, kdy by zaměstnance doma potkal úraz. „Nedovedu si představit, co bych dělal, kdyby se někomu z mých lidí doma něco stalo. A jasným názorem nedisponovali ani v pojišťovně,“ řekl anonymně majitel malé vzdělávací agentury.
„Pracovní úraz se vám může stát i doma. Například když uklouznete, poraníte si ruku a znemožníte si tím práci na počítači. I v takovém případě si můžete nárokovat odškodné. Ale prokazování úrazu v režimu home office bude vždycky ošemetná a komplikovaná záležitost. A to i přesto, že zodpovědnost za zranění pracovníka nese zaměstnavatel,“ říká Regec.
Home office v zahraničí? Potíž je s daněmi i cizím právem, zaměstnanci přesto odjíždí za teplem |
Pracovní úraz i některé další aspekty práce z domova jsou podle něj natolik problematické, že se na ně úprava zákoníku práce aplikuje obtížně. „Podle našich zkušeností by nejvíce pomohlo zjednodušení nebo alespoň zohlednění home office v příslušných ustanoveních zákoníku práce,“ konstatuje právník.
Právo nebýt online
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) má za to, že současné právní normy na zajištění BOZP i na domácím pracovišti postačují. Vidí ale jiný důvod, proč by se mělo s předpisy něco udělat. „Problém, který aktuálně řeší odbory na evropské úrovni, je takzvané právo na odpojení. Požadují, aby členské státy toto právo zahrnuly do vnitrostátních předpisů. Home office nemůže znamenat nepřetržité nasazení zaměstnanců a jejich trvalou dostupnost na mobilním telefonu či e-mailu. Jak odhalují průzkumy Evropského parlamentu, lidé na home office častěji než běžní zaměstnanci pracují ve volném čase. Odbory proto požadují, aby lidé pracující z domova měli stejná práva jako ostatní,“ řekla mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.
Úpravu zákoníku práce předpokládá také ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Eva Svobodová. „Už teď je jasné, že se home office stal běžnou součástí pracovního režimu, nicméně k naplnění povinností zaměstnavatelů bude ještě velká diskuse v příštím roce, kdy se plánuje otevřít zákoník práce,“ naznačila Svobodová.
Novela se nechystá
MPSV, v jehož gesci zákoník práce je, momentálně žádnou nutnost změn nevidí. „MPSV v současné době na úpravě home office nepracuje. Není ale vyloučeno, že do budoucna, bude-li ze stran zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů poptávka po změnách, se na problematiku práce z domova zaměříme,“ řekla mluvčí ministerstva Michaela Poláková.
Úpravu zákoníku kvůli home office však ministerstvo před pár lety řešilo. V roce 2016 ji navrhla sociálnědemokratická ministryně Michaela Marksová. Návrh mimo jiné řešil otázku proplácení nákladů zaměstnance paušálem, ale také zpřísňoval nároky na zaměstnavatele. A zasahoval určitou měrou i do práv zaměstnance.
Největší kritiku si vysloužily právě pasáže věnované bezpečnosti práce. Zaměstnavatel měl v rámci BOZP například v zaměstnancově bytě kontrolovat kvalitu podlah. Ministryně už kvůli demisi vlády premiéra Bohuslava Sobotky v prosinci 2016 nestihla novelu prosadit.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
