Důchodkyně z Ostravy omylem vyklepala z okna 170 tisíc korun. Celoživotní úspory roznesl vítr, část posbírali lidé |
To se samozřejmě promítá i do výdajů, zejména u zaměstnavatelů. Prvních 14 dní nemoci či karantény totiž platí ve formě náhrady mzdy právě oni. Teprve od 15. dne nemoci či prodloužené karantény přebírá štafetu stát a příslušná OSSZ začíná vyplácet zmíněnou nemocenskou.
Vzhledem k vývoji situace se dá očekávat, že i letošní rok bude v tomto směru jak pro zaměstnavatele, tak pro státní kasu náročný. Náhrada mzdy a následná nemocenská totiž opět vzrostla. „S účinností od 1. ledna 2021 je nařízením vlády stanoven všeobecný vyměřovací základ ve výši 34 766 korun a přepočítací koeficient 1,0194. Z těchto dvou veličin se stanoví průměrná mzda, která pro rok 2021 činí 35 441 (34 766 × 1,0194),“ vysvětluje Lenka Henzlová, mzdová specialistka společnosti KODAP. Dodává, že z uvedené průměrné mzdy se pak vychází i při stanovení redukčních hranic pro účely výpočtu náhrady mzdy při pracovní neschopnosti a výpočtu tzv. nemocenské. Jen pokaždé trochu jinak.
E-neschopenku vydá jakýkoli lékař
Při výpočtu náhrady mzdy v prvních 14 dnech nemoci či karantény se vychází z průměrného výdělku, v tomto případě hodinového (v předchozím čtvrtletí). Při výpočtu dochází k redukci výdělku, přičemž redukční hranice jsou tři. První je stanovena na 206,85 koruny. Do této částky se průměrný hodinový výdělek započte z 90 procent. Z rozdílu částky 206,85 a 310,28 korun se započte z 60 procent. A z rozdílu částky 310,28 a 620,38 koruny jen z 30 procent. K průměrnému hodinovému výdělku nad 620,38 koruny se nepřihlíží.
Covid rozdal statisíce neschopenek navíc. Kromě stonajících mají na nemocenskou nárok i lidé v karanténě.
Hodinová náhrada mzdy pak činí 60 procent z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku. Maximální hodinová náhrada mzdy tak letos činí 204,76 koruny.
Konkrétní výše nemocenské (od 15. dne) se stanoví obdobně jako u náhrady mzdy. Jen se v tomto případě vychází z průměrného denního příjmu, který se redukuje. První redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1182 korun, druhá je 1773 korun a třetí redukční hranice činí 3545 korun. Nemocenská se postupně zvyšuje. Za 15. až 30. den na neschopence činí 60 procent vyměřovacího základu, druhý měsíc je to 66 procent a od třetího měsíce 72 procent.
Doklady, které zaměstnanec musí doložit, jsou v případě nemoci i karantény stejné. „V případě nemoci vydá e-neschopenku lékař, jenž jako první zjistí stav, pro který se tato vydává. Není to tedy jen povinnost praktického lékaře, jak to v povědomí pacientů dosud často bývá,“ upozorňuje Ludmila Mazylkinová, vedoucí praktická lékařka společnosti Moje ambulance. Tuto skutečnost potvrdila i Jitka Drmolová, tisková mluvčí ČSSZ. Může jít tedy o lékaře, který pojištěnci poskytuje ambulantní, lůžkovou nebo lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Výjimku z povinnosti mají jen lékaři zdravotnické záchranné služby a lékařské pohotovostní služby.
Téměř třetina Čechů pocítila dopad pandemie na financích, do úspor musela sáhnout skoro polovina lidí |
„Lékař vyplní e-neschopenku a elektronicky ji odešle nejpozději následující pracovní den příslušné správě sociálního zabezpečení. Obdobně vyplní a odešle elektronické hlášení při ukončení pracovní neschopnosti,“ popisuje daňová poradkyně Petra Verlová.
Nejvíce karantén přibylo v říjnu
Zaměstnavatel vidí vybrané informace na ePortálu ČSSZ. A může si také ČSSZ požádat o automatické zasílání informací do datové schránky o vzniku, trvání a ukončení každé dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců.
E-neschopenku na karanténu by měla vystavit krajská hygienická stanice, která ji nařídila. Může ji ale vystavit i lékař.
Za první tři kvartály roku 2018 registrovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) 1 780 542 případů výplaty nemocenské, za totéž období roku 2019 to bylo 1 881 304. Loni bylo číslo za prvních devět měsíců kvůli nemoci covid-19 a karanténám výrazně vyšší – 2 204 957, z toho více než tři čtvrtě milionu bylo stále evidováno jako neukončené. A lépe to nevypadalo ani v posledním kvartále. V říjnu obdržela ČSSZ téměř 430 tisíc nových neschopenek, nejvíc z celého roku. K 29. prosinci byl počet otevřených neschopenek 273 022.
Nemalou část případů však nepředstavuje samotná nemoc, nýbrž nařízená karanténa. Celkem bylo od 1. března do 29. prosince vystaveno 340 730 e-neschopenek s označením Z209, tedy pro karanténu. Nejvíc lidí do ní lékaři a hygienické stanice poslali v říjnu, kdy jich bylo více než 119 tisíc.
