Pátý model značky Mini není pro introverty.
Pozornost na sebe strhává již svými tvary, pro kupé netypickými. Je to spíš nepatrně delší a nižší Mini s vyššími boky a originální nízkou střechou.
Coupé je praktičtější, než vypadá. Víceméně nepoužitelné zadní sedačky chybí, nahradil je šikovný odkládací prostor před příčkou vyztužující karoserii, která má průvlak propojující kabinu s paradoxně největším kufrem ze všech Mini, vyjma narostlého modelu Countryman.
V kupé tak odvezete i snowboard.
Kabina je stejná jako v hatchbacku, typické prvky jako obří tachometr uprostřed nebo „letecké“ páčky jí zůstaly. Na umístění některých ovladačů je ale třeba si zvyknout a dozadu moc vidět není, zvláště když se v rychlosti 80 km/h automaticky vysune zadní přítlačné křídlo. Ovládání auta je ale řešené bez kompromisů, vždyť značka Mini je součástí BMW. Volant lehkého řízení padne do ruky, s perfektně rozmístěnými pedály jsou meziplyny přirozené a také řadicí páka funguje dobře.
Mini John CooperRozměry 3734x1683x1384 mm |
Mini Coupé by se svým chováním mělo co nejvíce blížit motokáře. To sedí, zvláště pro ospoilerovanou verzi JCWs ještě tvrdším podvozkem. Stejný přeplňovaný čtyřválec 1,6 litru jako v ostatních nejrychlejších Mini i zde produkuje 211 koní a zarputile táhne již pod dvěma tisíci otáčkami; maximální točivý moment 260 Nm plně nastupuje již v 1850 otáčkách a trvá až do 5600 otáček. Sešlápnutí plynového pedálu k zemi jej na několik sekund zvýší o dalších 20 Nm. Turbo má navíc minimální prodlevu, takže miniaturní kupé jede jako ďas.
Když pak zmáčknete tlačítko s nápisem„Sport“, syrový zvuk i reakce na plyn zdivočí do míry hraničící s posedlostí. V zatáčkách je třeba používat pravý pedál s citem a držet pevně volant. Nudit se v něm určitě nebudete, spíš bláznivě smát. Tak jako jen v málo vozech.
Tohle auto je divoké a vyžaduje pevnou ruku. Má rádo agresivní jízdu a v zatáčkách se po povolení plynového pedálu rádo trochu sklouzne bokem, ale jinak dokáže díky elektronické náhražce samosvorného diferenciálu vykroužit zatáčky i ve velmi odvážných rychlostech.
Má totiž vyspělý podvozek, dobré rozložení hmotnosti a tuhou karoserii. Téměř se nenaklání a řidiči dá vědět, co se právě děje, jen podvozek je na naše rozbité silnice možná až moc tvrdý. Ne že by s nimi ztrácel kontakt a poskakoval, odskáče si to spíš posádka. Pokud máte problémy se zády, poohlédněte se spíše po méně extrémní verzi Cooper S, o celých 160 000 korun levnější. V ní však nenajdete tlačítko „Sport“...
Téměř to samé by se dalo napsat o hatchbacku Mini JCW, který stojí o 45 tisíc korun méně. Verze kupé by se mohla lišit víc. Na druhou stranu, nic podobně bláznivého nepořídíte.