Opel očekává, že se mu podaří ukončit jednání brzy. Závod v Rüsselsheimu má téměř 14 000 zaměstnanců, z toho 3500 továrních dělníků, kterých se zkrácení doby dotkne nejvíce. V závodě se vyrábí sedan Insignia a kompakt Astra.
Německý list Allegemeine Zeitung Mainz uvedl, že o stejném kroku jedná Opel i s odbory v menším závodě v Kaiserslauternu, Opel však toto jednání nepotvrdil. V Kaiserslauternu Opel vyrábí součástky. Závod má 2500 zaměstnanců. Celkem má Opel v Německu čtyři závody.
ČTĚTE TAKÉ: |
Evropské operace GM, které kromě Opelu zahrnují britskou firmu Vauxhall, loni vykázaly ztrátu 747 milionů USD (15,1 miliardy Kč). Na prodeji aut se podepsala slabá ekonomická situace regionu. V červnu dozorčí rada Opelu schválila střednědobý podnikatelský plán do roku 2016, který má vrátit Opel k zisku.
Pokud se vedení s odbory dohodne, mohl by Opel požádat německou vládu o finanční podporu v rámci programu zkrácené pracovní doby. Tento program, který má pomoci zachovat pracovní místa, využívaly firmy hlavně v době recese v letech 2008 a 2009. Program umožňuje firmám dohodnout se se zaměstnanci na zkrácení pracovní doby a adekvátním snížení mezd, stát pak zaměstnancům kompenzuje část jejich ušlých příjmů.
Vláda v rámci programu vyplácí zaměstnanců po dobu šesti měsíců 60 procent částky, o kterou byla snížena jejich mzda. Pokud mají zaměstnanci děti, je to 67 procent. V době, kdy vrcholila krize, vláda vyplácela podpory více než 1,4 milionu zaměstnancům. Letos v květnu to bylo 80.000 zaměstnanců, napsala agentura Reuters.