Lidovky.cz

Montovna? Na to jsem alergický, říká šéf továrny, kde vyráběli nárazníky na Favorita

Ekonomika

  6:00
LIBEREC - V místech, kde vznikaly přístrojové desky či nárazníky na Škodu Favorit, se dnes vyrábí unikátní dveře k zavazadlovému prostoru na elektromobil BMW i3. Továrna Magna Exteriors v Liberci posílá do světa ojedinělou konstrukci s rámem z textilních vláken a na něj lepenými plastovými díly. A její šéf i proto nerad slyší řeči o českých montovnách. Server Lidovky.cz vyrazil na cestu po místech, kde před 30 lety začal vznikat slavný Favorit.

Nejmodernější částí výroby v liberecké Magně je linka pro výrobu pátých dveří BMW i3 foto: Martin Mičánek

Z továrny míří k odběratelům denně na 120 kamionů, to už je pořádná porce. Tradice inovací v Liberci vychází už z dob Favorita, kdy tu poprvé začali vyrábět jednodílné nárazníky. Liberecká Magna je pokračovatelem někdejšího národního podniku Plastimat.

Firma, která za socialismu vyráběla řadu „ikonických“ plastových výrobků, začínala v Jablonci nad Nisou. Později vznikl velký závod na zelené louce v nedalekém Liberci.

Kromě této produkce se Plastimat zároveň soustředil i na výrobu pro automobilový průmysl a pro Škodu Favorit dostal za úkol vyrábět nárazníky. Petr Hrdlička, šéfkonstruktér Favorita, vzpomíná, jak Plastimat „donutil“ k výrobě jednodílných nárazníků, což do té doby nebylo, alespoň na našem území, obvyklé.

Díky nové technologii se pak mohl podnik po revoluci a privatizaci soustředit na dodávky do autoprůmyslu ještě více. Po několika změnách názvu i majitelů je od roku 2009 firma součástí kanadské skupiny Magna.

Kde všude reportéři serveru Lidovky.cz byli, můžete zjistit zde:

Favorit 30 let

Liberecký závod je opravdu hodně rozsáhlý. Od vrátnice do kanceláře ředitele závodu Miroslava Frontze kráčíme chodbami, schodišti a mosty snad déle než deset minut. On sám pak říká, že denně po továrně nachodí určitě hodně přes deset kilometrů.

„A to znám zkratky,“ směje se rázný šéf, který má u zaměstnanců veliký respekt. Když s ním procházíme po chodbách a halách, všude ho zdraví. Během našeho povídání někdy použije ostřejší výraz, ale zároveň prokazuje i ohromný přehled.

Továrna se od dob Škody Favorit zásadně proměnila. Jistě, v dobách socialismu bylo portfolio z hlediska množství typů výrobků asi bohatší: krom nesčetného množství plastových výrobků do domácnosti se tu pro Favorit vyráběly jak nárazníky tak palubní desky, plastové součásti vedení vzduchu a řada dalších dílů.

Škoda Favorit před vrátnicí továrny Magna v Liberci
Magna v Liberci se stala specialistou na výrobu nárazníků a dalších plastových...

Dnes tu dělají v podstatě jen nárazníky, plastové prahy a nově i plastové dveře – tedy exteriérové díly karoserie auta. Zbývá tu malá výroba interiéru. „Magna od toho ustoupila, ale nám tu tuhle linku ponechali, protože to umíme a umíme na tom vydělávat peníze. Ale i to možná skončí, i když doufám, že se mi to ještě podaří zvrátit,“ komentuje Frontz zaměření továrny.

Výroba je dnes mnohem komplexnější. „Jen předních nárazníků máme v portfoliu 2 500 typů,“ říká ředitel. Továrna se kvůli tomu oproti předchozím dobám výrazně zahustila a samozřejmě také rapidně stouplo tempo výroby.

Milovaný i zatracovaný. Favorit, který změnil Česko, slaví 30 let a vyráží na cestu

„Tehdy se vše vyrábělo na sklad, dnes žádné sklady nemáme a vše funguje principem just-in-time nebo just-in-sequence,“ naznačuje zásadní změnu Frontz. Továrna tedy dodává své výrobky přesně na čas tak, aby je mohl odběratel na výrobní lince včas nasadit na auto, žádné skladové zásoby nikde neexistují. „Když se tu něco na čtyřicet minut zadrhne, stojí linka v Boleslavi,“ naznačuje nepříjemné důsledky Frontz.

Podle něj se ale továrna tomuto tempu výborně přizpůsobila. Dnes chrlí denně třináct tisíc “normovaných nárazníků” – na počet dílů to může být více, produkce se přepočítává na jakýsi standardní nárazník. Plastového granulátu tu spotřebují devět tun za hodinu.

Kromě spousty tvarů a druhů se výroba zkomplikovala i tím, že se nárazníky dodávají odběratelům už osazené dalšími díly, jako jsou mlhové světlomety, různé mřížky a další. A také je samozřejmě musí lakovat. To se za dob Favorita nedělo. A nárazníky se do Boleslavi vozily po železniční vlečce, po které dnes nenajdeme v někdejší hale, kde se vyráběly, ani stopy.

Tahle hala je ale stále speciální. Právě tady vznikají dnes výrobně jedinečné dveře zavazadlového prostoru na elektromobil BMW i3.

„Tohle je jedinečná technologie, kterou jsme u nás vyvinuli a děláme ji jako jediní na světě,“ chlubí se Frontz s tím, že tato novinka by mohla být skvělou budoucností továrny. Technologie totiž umožňuje velmi snadno vyrábět dveře různorodých tvarů podle přání zákazníka.

To, že automobilky stále rozšiřují počet vyráběných modelů a dávají zákazníkům možnost si více auta upravit dle svého vkusu, hraje liberecké Magně do karet.

Nejmodernější částí výroby v liberecké Magně je linka pro výrobu pátých dveří BMW i3

Linka na výrobu oněch pátých dveří je nejmodernější součástí továrny. V podstatě vyžaduje jednoho člověka, který linku (pěkně z nadhledu) řídí, a pár zaměstnanců na samotné lince. To hlavní se odehrává výhradně v režii robotů, operátor sedí nahoře na ochozu a má odsud na dění výhled jako na dlani.

Jen o kousek vedle je dílna, kde se vznikají rámy dveří. To je nejtajnější know-how, které tam momentálně mají. Pohyby robotů ale v obou případech vypadají jak ze sci-fi filmu.

Žádná montovna

„Jsem alergický na řeči o montovnách, které se v médiích objevují,“ hřímá v souvislosti s touto novinkou Frontz a pokračuje: „Máme tu vlastní vývoj, krom těchto dílů vyvíjíme i vlastní nástroje pro samotnou výrobu a to i pro další závody skupiny Magna.“

Musíme mu dát za pravdu. Liberecká Magna rozhodně žádná montovna není – chrlí sice tisíce dílů denně, ale samotná výroba je už jen špičkou ledovce. Hlavní je výrobek připravit nebo dokonce vyvinout dle přání zákazníka, přichystat celou výrobu a zajistit, aby běžela doslova jako na drátkách. Jen tak může továrna „plivat“ jeden nárazník za druhým.

Magna v Liberci se stala specialistou na výrobu nárazníků a dalších plastových dílů karoserie

„Cokoli se tu zadrhne, okamžitě nás postaví do latě,“ vysvětluje manažer, který má možnost sledovat kompletní tempo výroby na jednotlivých linkách a v jednotlivých úsecích skrze mobilní telefon. Kdykoli a odkudkoli s tím, že v pravidelných intervalech dostává na mobil automatická hlášení o stavu.

„Jsou to úplně jiné problémy než tehdy. To nebyly dostatečné technologie a prostě jsme něco vyrobit neuměli. Dnes je hlavním stresem čas,“ porovnává aktuální situaci s dobou Škody Favorit.

Další porovnání je hodně výmluvné. V roce 1987 měla továrna pět vstřikovacích lisů, dnes jich tu je 53. Navíc je tam už zmíněná lakovna. Lidí je tam zhruba stejně jako tehdy. Jen v samotném závodě pracuje 1600 zaměstnanců, k tomu je potřeba připočíst management a zaměstnance nástrojárny. Vše je ale daleko víc zhuštěné a intenzivnější, než před třiceti lety.

I tady přichází na přetřes téma nedostatku pracovních sil, Magna alespoň těží z dobré spolupráce s univerzitami. A ve výrobě čím dál více sází na ženy, mnohé z nich prý do továrny přešly z úřednických pozic. Vydělají si tu víc.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.