V záměru se neřeší konkrétní parametry ani postupy, obsahuje jen náměty, jak by se mohla podpořit elektrická mobilita, ale také autonomní vozidla a digitalizace, včetně rozšíření infrastruktury internetu podél silnic.
„Pro rozvoj elektromobility považujeme za nejdůležitější vybudování páteřní sítě nabíjecích stanic z plánovaných výzev operačního programu Doprava. Pokud budou mít majitelé elektrických vozů možnost rychlodobíjení, nebude pro ně problém či nevýhoda nižší dojezd těchto vozidel,“ říká Kryštof Čeřovský z tiskového oddělení ministerstva průmyslu, které materiál zpracovalo.
ČTĚTE TAKÉ: |
Už nyní je ale jisté, že pokud se elektromobily a s nimi i další alternativní paliva, jako je třeba stlačený a zkapalněný zemní plyn, LPG, případně vodík, rozšíří podle vládních a ministerských očekávání, přijde stát o miliardy.
A to vlivem dotací a podpor, bez kterých nemají alternativy šanci na větší rozšíření, ale především výpadkem v inkasu spotřebních daní z klasického benzinu a nafty.
Loni stát vybral na dani z fosilních pohonných hmot bezmála 90 miliard korun. Podle deset let starých prognóz měly alternativní paliva ubrat v roce 2020 ze spotřeby všech pohonných hmot kolem 23 procent. Dnes se tedy mohou státní očekávání mírně lišit.
Alternativy ochudí stát
Zjednodušeně řečeno, alternativní paliva jako celek v budoucích letech ochudí vytlačením nemalé části vysoce zdaněného benzinu a nafty výběr daní možná až o dvacet miliard korun.
A žádný vládní program zatím neříká, jak je nahradit. Přitom možností mnoho není. A jsou politicky nepopulární a těžko je někdo bude prosazovat – třeba zavést silniční daň těm, kdo jsou od ní dosud osvobozeni, případně zvýšit u benzinu a nafty spotřební daň, a tedy nejprodávanější paliva zdražit.
Na druhou stranu, do budoucna by omezení emisí škodlivin přineslo nižší náklady na léčbu například respiračních chorob či onkologických onemocnění.
Elektřina, stlačený zemní plyn CNG, zkapalněný LNG, propan- -butan LPG, vodík a možná některá biopaliva totiž mají významně přispět k ozdravení životního prostředí, tedy snížení emisí v dopravě. Zatímco v roce 1990 činil podíl dopravy na celkové produkci emisí skleníkových plynů pouhá čtyři procenta, v roce 2015 to bylo 14,1 procenta.
Praha bude hledat diesely s vymontovanými filtry a kontrolovat STK |
Například další z vládních programů – Národní akční plán čisté mobility – předpokládá, že jen samotný CNG bude mít v roce 2025 desetiprocentní podíl na celkové spotřebě pohonných hmot. Ani jeho zvýšený prodej by však daňový úbytek zdaleka nepokryl, protože daň je dnes zlomková oproti benzinu (70 haléřů z litru oproti 11,84 koruny v případě benzinu), po roce 2020 vzroste až ke 2,36 koruny na přepočtený litr, ale silná plynárenská lobby dělá vše pro to, aby se plynová daň dál výrazněji nezvyšovala.
Zemák 2.0 (banner).
Podobně výhodné podmínky má také LPG (daň přes dvě koruny) a obzvlášť elektřina, z jejíhož „tankování“ do aut stát nevybírá nic. „Stát se snaží nalákat co nejvíc lidí na výhodné podmínky, ale představa lidí, že si dobijí doma nezdaněnou elektřinu, je mylná. Dřív nebo později stát i tento pohon zatíží daní,“ říká uznávaný odborník na alternativní paliva Petr Jevič z Výzkumného ústavu zemědělské techniky.
Přibývá jich i bez podpory
Zastánci tiché jízdy na baterie argumentují výhodnějšími náklady, rozpočítanými na celou dobu životnosti vozu. Nejen vlivem laciného dobíjení (kilometr vychází na 30 haléřů), ale i zlomkovými náklady na servis a opravy.
„Počet elektrovozů roste meziročně o 55 procent. Letos se očekává meziroční zvýšení dokonce o 75 procent,“ připomíná Jaromír Marušinec, předseda Asociace elektromobilového průmyslu.
Elektromobily tedy přibývají i bez vládní podpory, po Česku jich jezdí přes 1200. Pro většinu lidí jsou ale stále drahé.
Ty ojeté (vlivem slabé baterie s malým dojezdem) jsou někdy k mání za cenu jako odpovídající nový vůz s benzinem, za nové elektrovozy je stále třeba si několik set tisíc připlatit. Například jeden z nejprodávanějších u nás Volkswagen e-Golf se aktuálně prodává zhruba za 900 tisíc korun.
I kdyby tak stát podpořil nákup e-vozu třeba 100 tisíci korunami, většina řidičů, kteří nepatří mezi technologické nadšence, by dala přednost vozu na benzin za poloviční cenu.
„Lidé, kteří jezdí emisně nejhoršími vraky, to nedělají proto, že mají rádi smrad a kouř, ale proto, že na lepší auto prostě nemají. Pokud bude stát dotovat nákupy elektromobilů, dopadne to tak, že si je budou kupovat movitější rodiny jako další vůz do rodiny. A emisně si moc nepolepšíme,“ reaguje šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.
