Lidovky.cz

RECENZE: Jaká je nová Honda Civic? Má menší, ale zato silnější motor

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Japonská automobilka Honda je oblíbenou značkou u řidičů, kteří nechtějí splývat s davem. Jejím nejvýraznějším modelem je Civic, který ani v jubilejní desáté generaci nepřišel o neotřelý vzhled. A to navzdory tomu, že se proti předchůdci výrazně změnil. Lidové noviny vůz otestovaly ve dvou provedeních.

Honda Civic i-DTEC Diesel. foto: Honda

Civic je pro japonskou značku Honda stěžejním modelem, je to auto, které se ve velkých objemech prodává doslova po celém světě. Zrovna v Evropě však nepatří Civic k těm největším prodejním hitům, v kategorii kompaktních modelů tu totiž panuje ostrá konkurence. Civic vyráží proti takovým autům, jako VW Golf, Ford Focus, Peugeot 308 nebo Škoda Octavia. Oproti nim nabízí již tradičně poněkud neotřelý design.

V desáté generaci udělala Honda z Civiku globální model. Zatímco doposud platilo, že zákazníci v USA a v Evropě si pod stejným jménem kupovali vlastně zcela jiné auto, teď už tomu tak není. Desátý Civic je pro všechny trhy v principu stejný, liší se jen nabídka motorizací nebo odladění auta.

Setrvale výrazný design

Spojením vznikl vůz, který je sice o hodně jiný než dosavadní evropská provedení, ale nadále má velmi silný charakter. Výrazný a originální design nadále zůstává jednou z hlavních vlastností auta, Civic si na silnici rozhodně s ničím jiným nespletete. Zatímco předchozím generacím se kvůli jejich designu přezdívalo UFO, ta desátá jako by vyjela z nějakého komiksového příběhu.

Honda Civic i-DTEC Diesel.

Oproti předchůdcům se karoserie výrazně přikrčila, v Civiku se teď sedí mnohem níž než doposud. To ocení především řidiči, kteří mají rádi sportovní pozici za volantem. V Civiku si lze sedadlo posadit k podlaze tak blízko, jako snad v žádném jiném kompaktním modelu. Sedadla jsou navíc opravdu perfektní a pozice za volantem se hledá snadno, Civic je z ­tohoto pohledu skvělý „řidičský“ vůz.

K sedadlům si Civic zaslouží ještě jednu poznámku: z USA auto zdědilo možnost vyhřívání i­ zadních sedadel. Je sice za příplatek, ale u mnohých i daleko dražších aut na evropském trhu ani tohle možné není.

Nižší stavba karoserie přitom nijak dramaticky neovlivnila prostor na zadních sedadlech. I tady se sedí níž, auto se navíc protáhlo do délky, takže se mohla změnit pozice zadních sedaček tak, aby tu cestující měli i nad hlavou dost místa. Pravda, přebytek ho není, ale ani u testovaného pětidveřového hatchbacku, ani u provedení sedan jsme netrpěli.

Civic nicméně při změně koncepce přišel o praktické vzhůru výklopné sedáky zadních sedadel, které umožňovaly dovnitř naložit nezvykle velký náklad. Pod sedadla se totiž přestěhovala nádrž, kterou měli předchůdci pod předním sedadlem. Praktičnost ale celkově dramaticky netrpí, hatchback má objem zavazadlového prostoru 420 litrů, protažený sedan nabízí dokonce 519 litrů, ovšem kvůli víku trochu hůře přístupných.

Honda Civic i-DTEC Diesel.
Interiér Hondy Civic i-DTEC Diesel.

Revoluce se u Hondy odehrála pod kapotou. Nový Civic totiž opustil atmosférické motory a dal se na downsizing a přeplňování. Základem je litrový motor, my jsme v obou modelech zkoušeli silnější čtyřválec 1.5 VTEC Turbo, který disponuje hodně solidní silou 134 kW. Výkon i jeho dávkování podtrhuje dynamičtější zaměření Civiku.

Radost z řízení

Sedan jsme testovali ve verzi s ­manuální převodovkou s velmi přesným řazením a krátkými drahami, u hatchbacku jsme měli k­ dispozici provedení s CVT převodovkou. Ta bývá pro mnoho řidičů nepřirozená, ale v Hondě se chová dobře, byť typický projev vytočeným motorem úplně potlačit nejde. Ale CVT se v řadě situací snaží zrychlovat plynule tak, aby zvuk motoru pasoval k rostoucí rychlosti a ­nedráždil uši posádky.

Ve výsledku bychom tak pro běžný provoz raději volili CVT převodovku, ale chápeme, že sportovněji založení řidiči zvolí manuál. Spotřeba je u obou verzí podobná, u obou jsme se i při dynamičtějším jízdním stylu vešli pod osm litrů benzinu na sto kilometrů.

Nový model Honda Civic.

Honda Civic je tedy auto, které skvěle jezdí (výborně se řídí a je i­ komfortní), je dobře vybavené (jen infotainment za konkurencí zaostává), velmi zajímavě vypadá, a přitom je prostorné a praktické. Zní to jako ideál. Jenže Honda si za něj nechá pořádně zaplatit, obě testované verze vyšly na více než 700 tisíc korun. Jde ovšem o ­nejdražší provedení modelu (krom sportovního Type-R), litrový motor pořídíte už od 409 tisíc korun a testovanou patnáctistovku za 564 900 korun.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.