Škoda Kamiq - interiér. | foto: ČTK
Auta budou například číst dopravní značky a přebírat podle nich rychlostní limity, budou detekovat chodce či cyklisty a při couvání budou sama hlídat nebo zobrazovat, zda tam není či se neblíží překážka. V případě nutnosti sama zastaví. V každém voze bude také systém, který zabrání vyjetí z jízdního pruhu. To ocení hlavně ti, kteří se například otočí na dítě na zadním sedadle.
Chytré technologie by měly být součástí nově představených automobilů od léta 2022, nově vyrobené, ale starší modely budou mít výjimku. Ta skončí až o dva roky později – od poloviny roku 2024 jimi budou muset být vybavena všechna nová auta.
„Tento zákon otevírá cestu k záchraně tisíců životů,“ zdůraznila jeho předkladatelka, polská europoslankyně Róża Thunová. V Evropě loni za silnicích zemřelo zhruba 25 tisíc lidí, europoslanci předpokládají, že nová nařízení pomohou počet mrtvých snížit o pětinu. Pravidla budou platná pro všechny členské země Unie a jednotlivé státy už je nemusí schvalovat.
Nová pravidla připravují vozidla na budoucnost, kde se očekává provoz bez řidičů, a vozy permanentně připojené k internetu, tedy zranitelné vůči kybernetickým útokům. Řeší i možnost, aby vozy mohly jezdit autonomně v konvojích.
První dojmy z nové Octavie: nepůsobí tak revolučně, jak se očekávalo, přitom o inovace není nouze |
Nejasná je zatím funkčnost nově povinné černé skříňky. Ta v případě nehody zapíše všechny relevantní údaje, jako je rychlost, poloha vozu nebo údaje z dalších bezpečnostních systémů. Zároveň ale evropské nařízení brání, aby se z toho dalo zjistit, o jaký vůz šlo a kdo řídil. Využívat se má „pouze pro účely zkoumání a analýzy nehod“. Není ale jasné, zda bude údaje, které budou přístupné policii, možné využít například v soudních sporech v souvislosti s následky dopravních nehod. Řidič vozu s černou skříňkou by mohl být znevýhodněn proti majitelům starších aut bez ní. V původním návrhu se měla zapisovat data dlouhodobě, nově se zapíší jen ta krátce před nehodou.
  |
Obdobná obava panuje i u systémů hlídajících rozptýlení, tedy to, zda se řidič dívá jinam, než má – zpravidla na mobilní telefon. I zde došlo ke změnám proti původnímu návrhu. Nařízení vysloveně zakazuje, aby systém ukládal údaje o nesoustředěnosti řidiče, aby tato data nemohla být později využita v jeho neprospěch.
Finální návrh je mírnější, než byl původně předkládaný zákon v otázce překročení rychlostních limitů. Řidič bude mít možnost systém vypnout – v zákoně je zmíněno, že to bude možné, pokud bude vykazovat chybovost. Při novém nastartování vozu ale bude muset být hlídání rychlosti opět funkční. Řidič bude moci kdykoliv limity překročit, a to i se zapnutým systémem. Politici uznali, že vyšší rychlost může být v řadě případů nutná, například pro ukončení předjíždění. Lidem tak zůstane více kontroly nad chováním automobilu.
„Jde o asistenční režim, který nám má jízdu například v městech usnadnit, nikoli ji omezovat,“ vysvětlovala pravidla europoslankyně Dita Charanzová. Pro řidiče je často problém vyznat se v častých změnách rychlostních limitů, jednotlivé značky navíc může přehlédnout.
Debaty vyvolal také systém nouzového brzdění. Auta by měla sama před překážkou zpomalit, pokud to ani přes varování nezačne dělat řidič sám. Mohou ale nastat situace, že systém selže a bude brzdit bezdůvodně.
Nejdéle vyráběnou a nejprodávanější Škodou je Octavia. Vyrobeno bylo už přes 6,5 milionu kusů |
Teoreticky se může stát i to, že srážka bude v dané situaci dobrým řešením. Systém by měl navíc vyhodnocovat i pozornost řidiče, tedy zda je brzdění v danou chvíli vůbec schopen.
Vozy budou také povinně připravené na detektory alkoholu v dechu. Ty budou moci soudy nařídit těm, kteří byli přistiženi při řízení pod vlivem alkoholu. Nově už v takovém stavu auto nenastartují.
Nové nařízení by mělo automobilkám pomoci. Masové nasazení nových technologií totiž sníží jejich výrobní náklady. „Posiluje to konkurenceschopnost evropských výrobců aut na celosvětovém trhu,“ prohlásil Timo Harakka, finský ministr pro zaměstnanost. Finsko nyní Evropské radě předsedá.
