Lidovky.cz

Konec fosilních paliv nyní nehrozí. Spotřeba se ale o třetinu sníží

  9:31
PRAHA - V automobilech nejsou technické inovace často dílem samotných automobilek, nýbrž jejich dodavatelů. Jedním z největších dodavatelů pro automobilový průmysl je společnost Bosch. Tiskového kolokvia v jejím rozsáhlém zkušebním areálu v Boxbergu se zúčastnily i LN.

pohon na vodík je nepraktický a neúměrně drahý

Hlavním tématem dopoledního bloku přednášek nejvyšších představitelů společnosti Bosch byla bezesporu budoucnost automobilu, potažmo naší mobility. Už mnoho let se diskutuje o alternativních pohonech, které by vystřídaly více než století trvající nadvládu pístových motorů.

Éra spalovacích motorů ovšem jen tak brzy neskončí. Alternativy fosilních paliv, ať už se jedná o vodík, přímý elektrický pohon či další možnosti, jsou stále jen málo využívány hlavně proto, že jsou nepraktické a neúměrně drahé.

V technice akumulátorů došlo od té doby zajisté k určitému pokroku, s nímž lze počítat i do budoucna, ale elektromobily jen toužebně vyhlížejí příchod skutečného technologického průlomu. Zda k němu opravdu dojde a případně kdy - to nikdo neví. Bosch například udává, že elektromobil s hypotetickou hmotností jen 1000 kg a dojezdem pouhých 200 km na jedno nabití potřebuje akumulátory Li-Ion s kapacitou 35 kWh.

Taková sada dnes stojí 17 tisíc euro. Očekává se přitom, že i v roce 2015 bude tato cena větší než 12 tisíc euro. Tolik přitom dnes stojí slušný automobil se spalovacím motorem a mnohem širšími možnostmi využití.

Při menší spotřebě energie a další optimalizaci akumulátorů bude prý možné tuto cenu v dalších letech snížit na osm tisíc euro, což je ale stále přibližně 200 tisíc korun. Je ale zřejmé, že aby to celé dávalo smysl, bylo by potřeba umazat z této částky ještě jednu nulu.

Elektromobily vše neřeší
Společnost Bosch počítá pro rok 2020 s celosvětovou produkcí ve výši 100 milionů nových osobních vozů, z nichž má být jen 6 milionů vybaveno hybridním pohonem a tři miliony budou elektromobily, případně hybridní vozy s vnějším dobíjením (tzv. plug-in hybridy).

Naprostá většina nových vozů bude mít stejně jako dnes klasickou konstrukci. Současný humbuk kolem elektromobilů zcela přehlušuje skutečnost, že tato technika sotva vyřeší naše ekologické a energetické problémy.

Je pravdou, že by se v hodně vzdálené budoucnosti zlepšilo životní prostředí v bezprostředním okolí pozemních komunikací, až by po nich přestaly jezdit vozy na klasická uhlovodíková paliva. Ovšem vyrábět elektrickou energii v potřebném množství zcela bez emisí a s využíváním výhradně obnovitelných zdrojů neumíme, takže problematické dopady automobilové dopravy se tím ve skutečnosti nevyřeší, jen se přesunou jinam, kde na ně možná nebude tolik vidět.

Další brzdou pro nástup elektromobilů může být pokračující razantní vývoj klasických spalovacích motorů, který zdaleka není u konce. Představitelé firmy Bosch, která je významným dodavatelem komponentů pro spalovací motory od vstřikovacích soustav až po turbodmychadla, předpovídají v dohledné budoucnosti snížení spotřeby až o třetinu.

Standardní vůz nižší střední třídy by se tak za několik let mohl spokojit s pouhými třemi litry nafty na 100 kilometrů. A při této hodnotě se najde jen velmi málo zemí, jejichž energetický mix při výrobě elektrické energie je tak "zelený", aby se mohl elektromobil stát rozumnou alternativou pro snižování emisí s přihlédnutím ke všem jeho vážným nedostatkům a souvisejícím ekonomickým nákladům.

K nižší spotřebě paliva přispěje nejen optimalizace samotného poháněcího ústrojí, snižování hmotnosti vozidel a jejich jízdních odporů, nýbrž také funkční propojení nejrůznějších funkcí, jimiž je moderní automobil vybaven.

Hospodárnější provoz proto může zajistit například také navigační systém, který bude na základě reálných dat volit trasu, která umožňuje jízdu s nižší spotřebou. Informace navigačního systému o stoupáních a zatáčkách lze zase využít pro optimalizované řízení motoru a převodovky nebo dobíjecího procesu u hybridních vozů.

Okénko do bezpečnosti
V současném vývoji automobilové techniky se samozřejmě netočí vše jen kolem spotřeby a ekologie. Neméně významná je i oblast bezpečnosti a komfortu, což jsou spojené nádoby. I zde dochází k velkému pokroku propojováním dosud oddělených funkcí. Data z navigačního systému tak mohou zvýšit účinnost asistenčních systémů, a tím i úroveň bezpečnosti.

Východiskem pro elektronické propojení nejrůznějších asistenčních systémů je stabilizační systém ESP, který Bosch uvedl na trh jako první před 14 lety. ESP dokáže účinně zabránit smyku vozidla, ale nejnovější generace radarových a kamerových senzorů umožňuje kromě toho nabídnout ještě zcela nové funkce, které mají za úkol zabránit zbytečným nehodám. Mezi ně patří například automatické nebo předvídavé nouzové brzdění.

Pokud k nehodě přece jen dojde, zvýší úroveň ochrany posádky propojení ESP s řízením airbagů. V praxi to funguje tak, že ESP brzdí vůz dál i po prvním nárazu, tím se předejde následné srážce s jinou překážkou. V případě nekontrolovaného pohybu vozu v příčném směru se zase zádržné systémy předem připraví na případný boční náraz - tím lépe ochrání posádku před jeho následky, které bývají ze všech typů nehod nejvážnější.

Velmi účinný bezpečnostní systém vznikl propojením stabilizačního systému ESP s aktivním řízením, jehož automatické zásahy zvyšují stabilitu jízdy a usnadňují řidiči práci v kritické situaci, kdy je například nutné prudce brzdit na povrchu s různou přilnavostí na pravé a levé straně.

Informace navigačního systému o průběhu trasy lze použít rovněž pro řízení světlometů, které budou efektivněji měnit rozložení světla na vozovku a dosah světelného paprsku například podle toho, zda vůz jede po dálnici, do zatáčky nebo vjíždí do křižovatky. První takový systém by se měl objevit v roce 2012 v blíže neurčeném vozu vyšší střední třídy.

Navigace může rovněž včas upozorňovat řidiče na potenciální zdroje nebezpečných situací, například v okolí škol nebo domovů pro seniory. Její informace mohou také usnadnit řidiči aplikaci předvídavého stylu jízdy, jímž lze v reálném provozu ušetřit až 30 procent paliva. Dalším krokem je pak sdílení důležitých informací s ostatními účastníky silničního provozu a samotnou dopravní infrastrukturou.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.