Toyotě RAV4 vděčí většina automobilek za popularitu aut kategorie sportovně-užitkových vozů (SUV). Určitě ty evropské a asijské, v zámoří se podobná auta, ač větší, sporadicky objevovala již mnohem dříve.
RAV4 se ve své první generaci představila již v roce 1994 a její úspěch odstartoval módu vyšších, terénně se tvářících silničních aut, která dnes nabízí takřka každá větší automobilka.
Nyní se prodává třetí generace této Toyoty, která po pěti letech prošla již druhou modernizací. Ta by měla oživit prodeje tohoto "klasika" mezi SUV. Nová RAV4 se snaží vypadat dynamičtěji.
Dostala zásadně pozměněnou příď, která ji má opticky rozšířit, více chromovaných ozdob a vzadu LED svítilny i nový nárazník.
Uvnitř se toho moc nezměnilo. Vlastně jen nové čalounění, v dražších verzích volant s ovládáním audiosoustavy a telefonu.
Tvrdé plasty náchylné k poškrábání zůstaly – stejně jako perfektní slícování. Na materiálech se trochu šetřilo, na zpracování ne.
Věk třetí generace vozu již začíná být znát také na prostornosti interiéru. Delší řidiči budou mít omezeně místa na nohy, protože si sedačku neposunou tak dozadu, jak by potřebovali.
Z čehož těží zadní pasažéři. Celkově je však toyota jen průměrně prostorná, a to i v případě, že jsou její dělené zadní sedačky s nastavitelným sklonem opěradel posunuty co nejvíce dozadu.
Japonské otevírání
Kufr se stále otevírá "pojaponsku". To znamená ne nahoru, nýbrž vodorovně zleva, takže při nakládání zavazadel z chodníku budete muset obcházet široké zadní dveře. Zato zvýšení jeho kapacity je mimořádně snadné. Stačí zatáhnout za páčku – a příslušný pravý či levý díl sedačky se sklopí a na dno kufru naváže rovnou plochou. Jednoduché, praktické.
HodnoceníZa volantem ** |
Motor je to pružný, ale navzdory prohlášení automobilky vyzdvihující jeho kultivovanost trpí hrubším, hlučnějším chodem. Toyota tvrdí, že má nejnižší emise ve třídě 154 g/km, což jsme neměřili, každopádně úsporný je.
Běžně s ním lze jezdit kolem sedmi litrů na 100 kilometrů a při jízdách mimo město palubní počítač vozu skutečně ukazoval hodnoty začínající pětkou, což je na vyšší SUV obdivuhodný výkon.
Auto pro ženy
Orientace na hospodárnost provozu vypovídá o ambicích auta, jehož samotné jízdní vlastnosti lze zařadit do průměru. I tady začíná být věk RAV4 znát, za což může čím dál schopnější konkurence.
Nerovnosti nedokáže utlumit tak jako novější rivalové, hluk od větších nárazů se přenáší do kabiny a při rychlé jízdě nemá tolik jistoty.
Agresivnějším řidičům nepomůže ani řízení s elektromechanickým posilovačem nepřenášející do volantu takřka žádné informace, až přecitlivělý stabilizační systém na svou funkci upozorňující otravným pípáním nebo šestistupňová manuální převodovka s delšími dráhami chodu řadicí páky. Je zkrátka autem pro klidnější řidiče, či spíše řidičky.
Zato mají všechny RAV4 variabilní pohon všech kol, spolupracující se stabilizačním systémem. Obvykle žene kvůli co nejnižší spotřebě jen přední kola, ale když je potřeba, pošle na zadní nápravu až 45 procent síly.
Tento poměr (55:45 procentům) lze pevně navolit i tlačítkem, když bude – například – potřeba vyjet zasněžený kopec.
Toyota si konstrukční věk svého nejpopulárnějšího SUV zřejmě uvědomuje, proto nastavila rozumnější ceny. Základní benzinová verze se dostala pod 600 000 korun, diesel je o pětašedesát tisíc dražší. Silnější, s výkonem 180 koní, stojí skoro o dvě stě tisíc více.
 |
Stejně jako většina jiných japonských aut i RAV4 totiž nabízí jen minimální možnosti individualizace. Připlatit si lze vlastně jen za navigační systém nebo metalízu. Takže u tohoto auta s omezeným výhledem vzad tolik potřebná parkovací kamera znamená investici přes 850 tisíc korun.
Přes všechnu kritiku na předchozích řádcích si Toyota RAV4 své zákazníky nejspíš najde. Za svou kariéru se stala pojmem, navíc bývá spojována s bezpečností a hospodárností. Autem pro náročné ale není.
Toyota RAV4 2,2 l D-4D 150
|