Lidovky.cz

Stavba nejdelšího mostu v Česku finišuje. Podívejte se do jeho útrob

Ekonomika

  8:03
PRAHA - Na mostech se budují betonová svodidla, v tunelech se montuje osvětlení. Zbývá dokončit vozovky, pověsit dopravní značky a může se jezdit. Tak vypadá situace na stavbě jižní části pražského okruhu. Klíčová silnice může být hotova už v dubnu. Celý jižní obchvat hlavního města se otevře pravděpodobně v září.

Z pohledu ze země je impozantní stavba mostu vlastně hotova. foto:  František Vlček, Lidové noviny

Je to jedna z nejdůležitějších dopravních staveb posledních let. Jižní část pražského okruhu by totiž mohla po dlouhých letech ulevit přetížené dopravě v hlavním městě. Pomůže především jedné z nejfrekventovanějších silnic v Česku - Jižní spojce. Ze silnice, kde nyní projíždí až sto tisíc aut denně by měl okruh dostat zejména kamiony.

Na estakádě přes údolí Berounky má člověk pocit, že tu začnou auta jezdit už za několik týdnů.

Ty se tu nyní den co den sunou v mnohakilometrových kolonách. Jižní část pražského kruhu ale také dokončí dálniční propojení pěti rychlostních silnic a dálnic, které vedou z hlavního města. Z dálnice D1 se tak bude možné bez problémů dostat na rychlostní silnici R4, plzeňskou autostrádu D5, ale i na na karlovarskou a chomutovskou výpadovku.

Dělníci pokládají při kraji mostu síť z železných drátů, které se po betonáži promění v masivní svodidla. V pozadí je portál tunelu.
Dělníci poklásají základy pro svodidla

Tento pro mnoho českých řidičů naprosto ideální a tak trochu nepředstavitelný stav se přitom notně přiblížil. Stavba klíčové silnice na mnoha místech finišuje. Po třech letech výstavby je téměř hotovo.

Redaktoři LN se o tom přesvědčili na nejrozmanitější části stavby označené číslicí 514. Ta zahrnuje několik unikátních technických kousků. Jednak více než dva kilometry dlouhý most překlenující rozlehlé údolí Berounky, který je nejdelším dálničním mostem střední Evropy.

Ve video reportáži jsme navštívili útroby nejdelšího českého mostu a projeli jsme jako jedni z prvních Lochkovský tunel.  Podívejte se

A dále most přes lochkovské údolí, který je výjimečný svými šikmými pilíři i způsobem výstavby. Mezi oběma mosty je vklíněn 1,6 kilometrů dlouhý tunel pod radotínským kopcem. Když připočteme jednu z nejspletitějších dálničních křižovatek v Česku, která u Zbraslavi na most přes údolí Berounky volně navazuje, je pět set čtrnáctka jednou z nejzajímavějších dálničních staveb posledních let.

Nejdelší most v Česku

Lahovická estakáda na budovaném Pražském okruhu vedenou nad řekou Berounkou je nejdelším mostem v Česku. Měří 2055 metrů. Leží na celkem 88 pilířích a nejvyšší z nich dosahuje výšky 40 metrů.

Most začíná u velké mimoúrovňové křižovatky s ulicí Strakonickou ve směru od dálnice D1, na kterou navazuje most přes Vltavu a tunel Komořany délky 1,9 km.

Směrem k dálnici D5 překonává estakáda řeku Berounku a železniční trať, aby pak vystoupala k tunelu Lochkov délky 1,7 km.

Na estakádě přes údolí Berounky má člověk pocit, že tu začnou auta jezdit už za několik týdnů. Pracují tu už jen dvě skupiny dělníků. Jedni pokládají při kraji mostu síť z železných drátů, které se po betonáži promění v masivní svodidla. Druhá parta je zalezlá před mrazem v několika vyhřívaných stanech, které jsou rovnoměrně rozmístěny po celé délce mostu.

Ve stanech dělníci dokončují složitou konstrukci dilatačních spár, díky kterým se bude moci most v zimě o několik milimetrů smršťovat nebo naopak v parném počasí prodlužovat. Kromě dilatací a svodidel je vlastně hotovo. "Kdyby přestalo mrznout, tak bychom mohli za tři měsíce zahájit přejímky," říká říká Jan Paclík ze stavební firmy Strabag, která okruh staví.

Na estakádě přes údolí Berounky má člověk pocit, že tu začnou auta jezdit už za několik týdnů.

I z pohledu ze země je impozantní stavba mostu vlastně hotova. Člověka zaujmou jen dva dělníci na vysuvné plošině. Tyto nepatrné postavičky něco upravují na obřím třicet metrů vysokém pilíři. "Dělají poslední úpravy. Zacelují drobné prasklinky a odstraňují nečistoty," říká Paclík.

Mapa výstavby pražského okruhu.
Stavba pražského okruhu. Před dokončením jsou úseky A2, A3, A4

Při pohledu ze země na estakádu je velmi dobře vidět jak most výrazně klesá. Na 38 pilířích klesne most postupně od ústí radotínského tunelu až k Vltavě celkem o čtyřicet metrů. Stejně vysoké jsou i nejvyšší pilíře na radotínské straně stavby.

Na první pohled dokončena je také mimoúrovňová křižovatka u Zbraslavi, která na estakádu volně navazuje. Všechny sjezdy a nájezdy stojí, zbývá osadit v tomto případě skutečně nezbytné dopravní značení. Bez něj by byla spletitá křižovatka prakticky neprůjezdná.

Co se skrývá uvnitř mostu? Hlavně trubky odvádějící dešťovou vodu a elektrické sítě.
Unikátní pohled do útrob mostu.

A to se ještě v roce 2007 její podoba poněkud zjednodušila. Z původně plánovaného spletence se stal jakýsi obří mimoúrovňový kruhový objezd, z nějž vedou nájezdy na všechny napojené silnice. Křižovatka bude pravděpodobně třetí nejsložitější v celé republice. Komplikovanější a rozlehlejší už je jen dálniční křížení na rychlostní silnici R35 u Pardubic a připravovaný uzel moravských dálnic u Hulína.

Tunel Lochkov

Třípruhový stoupací:
Celková délka 1661,1m
Hloubený úsek 12,0 a 346,7 m
Ražený úsek je 1302,4 m
Šířka vozovky 11,75 m
Ražená plocha výrubu 130 m2 

Dvoupruhový klesající:
Celková délka 1619,6 m
Hloubený úsek  20,0 a 347,2 m
Ražený úsek 1252,4 m
Šířka vozovky 9,0 m
Ražená plocha výrubu 100 m2

"Tady už se montuje dokonce osvětlení a ventilátory. Na těchto konstrukcích budou připevněny dopravní značky," ukazuje na strop tunelu pod radotínským kopcem Jan Paclík. Tunelem se už dá bez problémů projet. V obou tubusech je betonová vozovka, na kterou zbývá už jen nakreslit čáry.

To zdi tunelu se ještě podstatně změní. Syrový beton překryje barevné modrozelené obložení. Při pohledu na nově osazené osvětlení tunelu je patrné, že větší koncentrace světel je u vjezdových portálů, hlouběji do tunelu světel ubývá. Vysvětlení je prosté. Na začátku tunelu musí být více světla, aby si oči řidičů snadněji přivykly na temnější prostředí.

Tunelem pražského okruhu se už dá bez problémů projet. V obou tubusech je betonová vozovka, na kterou zbývá už jen nakreslit čáry.

Paclík pokračuje ve svém výkladu zhruba v polovině patnáctset metrů dlouhého tunelu. Se svým vozem zastavuje u průchodu mezi dvěma tubusy. "Ty průchody jsou tady z bezpečnostních důvodů. Kdyby se v jednom tubusu stalo neštěstí, lidé mohou uniknout tím druhým.

Při pohledu na nově osazené osvětlení tunelu je patrné, že větší koncentrace světel je u vjezdových portálů.
Vzduchotechnika a "akomodační" osvětlení Lochkovského tunelu.

Ve výklencích jsou navíc SOS budky, ze kterých mohou řidiči v nouzi přivolat pomoc," popisuje bezpečnostní opatření Paclík. Část jeho slov ale zaniká v pronikavém hluku, který připomíná start tryskového letadla. Za ohlušující rachot může ale pouze nákladní tatra, která si tunelem krátí cestu k mostu přes lochkovské údolí.

Tento ocelový kolos je nejvyšším mostem na celém okruhu, což není jeho jediná zvláštnost. Výjimečný je i svými šikmými pilíři, které se při stavbě podobných mostů používají zřídkakdy. Zajímavý byl i postup výstavby. Kromě šikmých pilířů totiž stavaři postavili i dva pomocné svislé pilíře. Bez nich by totiž most nad údolí nenasunuli.

Most přes Lochkovské údolí.

Masivní betonové sloupy sloužily jen jako podpěra a nyní, když už nejsou potřeba, je čeká demolice. Projekt s nimi nepočítá. "Stane se tak zhruba za čtrnácti dní. Nejdříve se lanem odříznou vršky pilířů a zbytek konstrukce poté rozlámou obří hydraulické kleště. Železo se poté oddělí od betonu, který se opět použije," popisuje postup bourání Paclík. Na první pohled zbytečné peripetie stavaři obhajují.

"Byla to levnější varianta. Mohli jsme si vybrat. Buď postavit dva podpůrné pilíře nebo smontovat pod celým mostem dřevěné bednění, jehož pronájem by byl určitě dražší než stavba pilířů," říká Paclík.

Z pohledu ze země je impozantní stavba mostu vlastně hotova.

Jediná chybějící část úseku jsou pozemní části dálnice. Na místech, kde bude v budoucnu položená široká vozovka je nyní jen rozbahněná země. Podle Paclíka se budou silnice dělat úplně na závěr. Dokončeny budou pravděpodobně v létě. V tu samou dobu by mohla být hotova celá stavba. Záleží na počasí, protože současné mrazy výstavbu značně zdržují.

Technický výkres úseku 514 pražského okruhu.

Technický výkres úseku 514 Lahovice - Slivenec (klikněte)

Auta by měla podle představ Ředitelství silnic a dálnic vyjet na nový okruh v září, do kdy by měla být zrekonstruována i stávající část okruhu u Řeporyjí. Podle nejnovějších odhadů by mělo po nové silnici jezdit až 50 tisíc aut denně. V drtivé většině by šlo o tranzitní dopravu. Pro Pražany a jejich cesty z jednoho konce metropole na druhý je totiž jižní okruh poněkud z ruky.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.