Obří berlínské letiště se prodraží a opozdí. Kvůli scanerům tekutin

Jako hlavní důvod zdržení dnes berlínský primátor Klaus Wowereit podle agentury DPA jmenoval dubnové nařízení Evropské komise, které od dubna 2013 ruší současná omezení pro množství tekutin, jež si pasažéři mohou brát na palubu letadel.

Největší staveniště Evropy BBI je v současnosti jednou z největších infrastrukturních staveb v Německu a největším letištním staveništěm v Evropě. Kapacita centrálního šestipatrového terminálu má být postupně zvyšována až na 45 až 50 milionů cestujících ročně. Berlín tak chce konkurovat Frankfurtu nad Mohanem nebo londýnskému Heathrow a přitáhnout cestující i ze sousedního Česka a Polska. Počítá se, že spolu s dalšími navázanými projekty vytvoří asi 40.000 pracovních míst.

To si vyžádá vybudování bezpečnostních scannerů na tekutiny, které budou potřebovat více místa, než bylo plánováno. Kvůli nim vyrostou dodatečně dva nové pavilony v ceně 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč), uvedl Wowereit, který je členem dozorčí rady BBI.

Podle dříve zveřejněných informací je další příčinou zpoždění projektu za zhruba 2,5 miliardy eur (asi 64,5 miliardy Kč) insolvence jedné z firem, která měla na starosti výstavbu terminálu nového letiště.

To vzniká rozšířením stávajícího berlínského letiště Schönefeld o zhruba 970 hektarů. Celkově tak BBI zabere 1470 hektarů, což odpovídá rozloze 2000 fotbalových hřišť. Po svém dokončení nahradí i druhé berlínské letiště Tegel a mělo by odbavit nejméně 27 milionů cestujících ročně. To už ponese jméno bývalého západoberlínského starosty a německého kancléře Willyho Brandta.