Takzvaná čínská cesta je podle ministra jednou z možností, jak ušetřit při výstavbě české dálniční sítě. České firmy často čelí kritice, že stavba dálnic v Česku je dražší než v zahraničí.
Čtěte více: |
Žádné termíny se na schůzce nestanovily. Jak ministr dodal, příkladem je zapojení čínských firem do výstavby dálnic v Polsku.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek dnes k možnému angažmá čínských firem v Česku uvedl, že chce být v tomto ohledu opatrný. Klíčové podle něj budou podmínky vzniku nabídek čínských stavařů a dopad jejich případné přítomnosti v Česku na tuzemský trh. "Budu velmi obezřetně sledovat podmínky případného lákání zahraničních firem do budování infrastruktury a budu se ohrazovat proti tomu, aby práci domácím firmám braly zahraniční firmy jen proto, že můžou využívat dotací zahraničních vlád," uvedl.
Podobně hodnotí Bártův čínský projekt i ministr životní prostření Pavel Drobil. "Rozumím snaze ministra dopravy Bárty šetřit. Jen nerozumím zvolené cestě," řekl LN. Připomněl přitom, že VV prosazovaly při koaličních jednáních ekologická cla na výrobky ze zemí s mírnější či žádnou ekologickou legislativou, jako je například Čína. "Na druhé straně chtějí stavební firmy z těchto zemí pustit na český stavební trh. Cítím tu rozpor. Jako člen české vlády budu vždy preferovat práci pro české firmy a zaměstnance," dodal.
Případné přizvání čínských stavařů do výstavby dopravní infrastruktury v Česku kritizoval generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. "Naše stanovisko je k tomu naprosto zamítavé," řekl. Svaz považuje za riziko hlavně možnou přímou podporu těchto firem ze strany čínského státu. Zvláštní podmínky pro stavební podniky z Číny by podle svazu mohly ohrozit zaměstnanost v českých podnicích.
"Příliv desítek tisíc čínských dělníků je hloupou démonizací takové spolupráce," upozornil Bárta. Za příklad si vzal Polsko, kde čínské firmy spolupracují s místními stavbaři a čínští dělníci zde ve větší míře nepracují. Na projektech se podílejí čínští inženýři.
Podmínky české spolupráce s Číňany má definovat společná pracovní skupina ministerstva a čínské ambasády, kde mimo jiné zasedne Bártův náměstek Jakub Hodinář a čínský obchodní rada. Na dotaz ČTK Bárta připustil "teoretickou možnost", že by se vybraný úsek dálnice či silnice zadal Číňanům jako zkušební projekt bez tendru na základě mezivládní dohody.
V Polsku, které Bárta zmínil jako příklad, konsorcium s čínskou firmou v čele loni vyhrála výběrové řízení na stavbu dvou úseků úseků dálnice A2, která přes střed Polska spojí západ a východ této země. Číňané postaví celkem asi 49 kilometrů dálnice v části mezi Lodží a Varšavou za cenu 1,29 miliardy zlotých (8,15 miliardy korun). Polské ředitelství silnic a dálnic na tyto úseky mělo rozpočet 2,8 miliardy zlotých (17,7 miliardy korun).
Nabídka čínské firmy byla o desítky procent nižší než konkurence - úsek o délce 29 kilometrů čínská společnost postaví za 0,75 miliardy zlotých.
Druhá nejlepší nabídka, kterou podalo irsko-polské konsorcium, byla 0,97 miliardy zlotých.
Evropské komisi se nelíbí, že Polsko do veřejné zakázky pustilo čínskou firmu v situaci, kdy evropští podnikatelé v Číně ke státním tendrům rovný přístup nemají. Nicméně Číňané v Polsku staví úseky dálnice, které nejsou spolufinancované z fondů Evropské unie. Už v lednu Brusel došel k závěru, že firmy, které mají podezření na dumping ze strany Číňanů, si mají stěžovat u polského antimonopolního úřadu.