Nová 23 kilometrů dlouhá část netvoří ani dvě procenta zpoplatněné dálniční a silniční sítě, na mýtném se ovšem podílí téměř čtyřmi procenty. Denní výběry ve všední dny se zde pohybují kolem milionu korun. Výnosnější dálnicí v Česku je pouze úsek dálnice D1 před Prahou, do trojice pro stát nejlukrativnějších úseků patří ještě D1 u Brna.
Čtěte více: |
Podle sdružení autodopravců Česmad Bohemia ale vykazuje nová část okruhu při zhoršených klimatických podmínkách neočekávaně vysokou nehodovost. Nejen při kalamitních situacích, ale i při teplotách lehce pod bodem mrazu a mírném sněžení již několikrát zkolaboval, a to především vinou namrzajících úseků v tunelech a na mostech.
Parametry nové části velkého pražského okruhu:
zdroj: ŘSD |
Sdružení se proto obrátilo na ministra dopravy Víta Bártu, aby se zasadil o kontrolu kvality zhotovení a vybavení stavby a o posouzení dostatečnosti její údržby a preventivního ošetřování.
"Nová část pražského okruhu vybudovaná s extrémně vysokými náklady představujícími zhruba jednu miliardu korun na kilometr přináší zpětně státu milionové výnosy na mýtném. Bohužel ale především nákladní doprava, která tyto příjmy generuje, zde má podstatně větší problémy, než je pro komunikaci podobného typu adekvátní," uvedl generální tajemník sdružení Martin Špryňar.
Ulevilo se celé zemi
Přesto okruh výrazně ulehčil pražské dopravě a zkrátil cestu mezi západem a východem republiky. Datum jeho otevření 20. září je i dnem konečného propojení západní a východní hranice komunikací dálniční typu. O podobné dálnici, i když v jiné stopě, se hovořilo už od dob první republiky.
