Lidovky.cz

Ekonomika

Česko je evropskou velmocí v počtu benzinek. Přibylo dalších 70 pump

Čerpací stanice. Ilustrační foto.

Čerpací stanice. Ilustrační foto. foto: Shutterstock

Doporučujeme
PRAHA - Na dálnicích i okreskách má Česko nejvíc čerpacích stanic. Za pololetí jich přibylo dalších sedmdesát. V průměru připadá na každých třináct kilometrů dálnice jedna veřejná pumpa. A pokud započteme i okresky a neveřejné čerpací stanice, potkají řidiči v průměru jednu pumpu na každém osmém kilometru.
  7:00

Aktuální statistická data ministerstva průmyslu i České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) potvrzují, že česká síť pump nemá ve srovnání s vyspělými státy Evropy konkurenci.

V zemích, jako je Německo nebo Francie, musí řidič ujet více než trojnásobek kilometrů, než na dálnici potká pumpu. Česko je dnes svými 6990 čerpacími stanicemi lídrem i ve srovnání počtu pump na obyvatele.

ČTĚTE TAKÉ:

Jen o málo hůře si tuzemští petrolejáři vedou v porovnání s plochou území jednotlivých zemí. V tomhle kritériu je Česko „až“ třetí za Belgií a Itálií.

I tak ale platí, že v okruhu o průměru 11 kilometrů funguje u nás 5 pump. To je hlavní faktor, který u nás drží na uzdě marže pumpařů a tím i ceny u čerpacích stanic.

Přitom jak dokládají statistiky ministerstva průmyslu a obchodu, počet pump u nás neustále roste. Za letošní první pololetí skoro o 70. Těch nově otevřených veřejných přibývá málo, ale rychleji rostou různé přestavby dříve neveřejných stanic.

„Je to dáno historickým vývojem. V různých neveřejných areálech podniků nebo zemědělských firem se z výdejen stávají poloveřejné či veřejné stanice. Počet pump, pokud jejich majitelé splní dané zákony, u nás nikdo neomezuje,“ uvádí jeden z důvodů expert ČAPPO a manažer kvality paliv ve společnosti Benzina Václav Loula.

Tlak na co nejnižší marže

Tak hustá síť pump znamená i obrovsky silnou konkurenci a tlak na co nejnižší marže. Cena je hlavní argument, kterým pumpaři bojují o každého zákazníka. Proto české pumpy jen s malými výkyvy v podstatě kopírují velkoobchodní ceny, dané v Evropě rotterdamskou burzou.

Vedou rodinné čerpačky Ve srovnání počtu vedou u nás malé nezávislé (často rodinné) firmy s jednou či dvěma čerpacími stanicemi. Z celkového počtu 3700 veřejných pump jim patří až dvě třetiny. Jen třetina připadá na pumpy značkových početnějších nebo nadnárodních společností, jako je Benzina, Shell, Slovnaft, OMV nebo český Robin Oil.

„Hustota sítě čerpacích stanic je odrazem vývoje, který zde existoval především v devadesátých letech. Z pohledu zákazníka jde o jev pozitivní. Z pohledu provozovatele vyvstává otázka, zda je možné tak velký počet stanic udržet dlouhodobě rentabilní,“ připomíná Igor Walter z tiskového oddělení ministerstva průmyslu.

V Německu je třikrát míň pump

Podle Ivana Indráčka, viceprezidenta evropského sdružení petrolejářů UPEI a šéfa české SČS – Unie nezávislých petrolejářů, která sdružuje menší firmy, je tak ostrá konkurence výhodou pro řidiče nejen z pohledu tlaku na co nejnižší ceny, ale i z pohledu úrovně nabízených služeb. „Firem je moc, a přitom každá chce prodávat, což má na druhé straně negativní důsledky na jejich vlastní ekonomiku, některé bojují o přežití,“ říká Indráček.

Přepumpováno bylo i jinde Pro srovnání: jedna pumpa prodá v Česku v průměru 1,5 milionu litrů za rok.

V Německu, kde je třikrát méně pump na počet osobních aut, prodá za rok průměrně 3,5 milionu litrů. Úměrně tomu tam jsou i vyšší zisky pumpařů. Přesto ale platí, že pumpa, která vykazuje u nás alespoň průměrný český roční prodej, nemá ekonomické problémy.

Přepumpováno měly před lety i některé jiné země v Evropě. Snažily se to řešit větší regulací trhu, například přísnějšími podmínkami pro stavbu nových stanic.

Nebo výkupem stávajících pump, které po odkoupení od majitelů, kteří se museli zavázat, že v oboru nebudou pokračovat, stát pak zavřel či prodal na jiné účely. Něco takového však v Česku nehrozí.

„Nemáme v úmyslu zavádět jakákoliv restriktivní opatření, jejichž pomocí by byl počet čerpacích stanic regulován,“ říká mluvčí ministerstva.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.