Důsledek je zatím jednoznačný: otevření pražského tunelu Blanka se odkládá o mnoho měsíců. Kdo nese vinu za vynucenou výměnu kabelového vedení (a další prodražení stavby), ale jasné není.
Dodavatelé stavby, její dozor i investor hlavní město věděli, že se ke kabelům dostala voda a že to může znamenat velký průšvih.
Blanka měla kabely pro 'suchý' tunel. I proto ji zaskočil déšť |
Ale až nedávno dokončený znalecký posudek, který si metropole objednala, jednoznačně řekl, že je kabely nutné vyměnit, protože takto tunel nelze otevřít.
„Že se do tunelu dostane voda, to se může stát. S tím nemůžete moc udělat, to je jako když stavíte dům a proprší vám. Ale je divné, že to nechali půl roku ležet. Každý elektrikář takovou věc okamžitě hlásí stavbyvedoucímu,“ diví se Václav Jandáček, který se věnuje projektování pozemních a průmyslových staveb.
Podle něj měli lidé od dodavatele technologií ČKD Praha DIZ věc řešit se stavebním dozorem, firmou IDS a ten následně s investorem.
VYJÁDŘENÍ SPRÁVCE STAVBYSpolečnost IDS si není vědoma jakéhokoliv pochybení. Z informací v médiích si odborníci, kteří nejsou zasvěceni do detailního průběhu a vývoje celé stavby, nemohou udělat objektivní obrázek. To, že se na nás snaží házet vinu někteří dodavatelé, je už koloritem stavby tunelu Blanka. Podstatné je, že my jsme provozní celek, jehož součástí jsou mimo jiné kabely, nepřevzali. Pavel Kočiš, Inženýring dopravních staveb |
„Vzhledem k tomu, že na tunelu pracuje tolik investičních pracovníků - možná je jich chvílemi víc než těch, co tam kopou - měly by se z toho udělat nějaké závěry. Je to selhání všech manažerských úrovní v projektu,“ míní Jandáček.
Pražští politici, dohližitel stavby IDS či dodavatel stavební části Metrostav poukazují na to, že kabely poničila voda z přívalových dešťů v červenci roku 2013. Tehdy ještě nebyl hotový odvodňovací systém. Problémem je ovšem obecně i vlhkost, které se žádná podzemní stavba nevyhne. O možných komplikacích pro otevření stavby se hovoří už půl roku.
Projektant Václav Jandáček nepředpokládá, že by byl problém v kabelech jako takových. Přestože byly podle projektu připraveny hlavně na požár, neměla by je voda zničit.
„Určitě nešlo o kabely v hadrových obalech, to je nesmysl. Nedovedu si představit, že bych koupil kabel, který není možné namočit. Každý má takovou izolaci, že nějakou dobu ve vodě vydrží,“ říká Jandáček.
Moos: Důležitá stavba, špatné vedení
Podobně jako on vnímá problém také dopravní expert Petr Moos z ČVUT. Přiznává, že nezná přesnou příčinu, proč už vedení nelze použít, nicméně jej zaráží to, že nastalou situaci, o níž se ví víc než půl roku, nikdo uspokojivě nevyřešil.
„Jako občan jsem velmi znepokojen tím, že u takového stavebního díla selhaly všechny kontrolní mechanismy. Musí fungovat dozor, který dohlíží i na kvalitu uložení, prací, konzervace a všeho, co se stavbou souvisí. To vše je dílem šlendriánu v oblasti kontroly nad tím nepřevzatým a nezkolaudovaným dílem,“ myslí si Moos.
Posteskl si nad tím, že jde o velmi důležitou a potřebnou stavbu, která však podle jeho slov, má katastrofální manažerské řízení.
  |
