Lidovky.cz

Z Prahy do Drážďan přímo. Otevření D8 po 32 letech provázejí problémy

Ekonomika

  6:00
PRAHA - V sobotu oficiálně skončí jedna etapa dálnice D8, ta stavební. Trvala víc než 30 let. Poslední úsek mezi Lovosicemi a Řehlovicemi na Ústecku propojí Prahu s německými Drážďany, častou cílovou destinací Čechů.

Ke slavnostnímu zprovoznění úseku dálnice D8 Lovosice – Řehlovice došlo 17. prosince. foto: ČTK

Cestu sice za podmínek, kdy je objízdná trasa bez problémů průjezdná, zkrátí jen o 10 minut, řidiči jich ale pravděpodobně ušetří desítky. „Zejména ve špičkách se stává, že se na objízdných trasách tvoří dlouhé kolony, takže úspora času bude desítky minut. Navíc bude cesta po dálnici také kratší,“ tvrdí mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Řidiči se díky dálnici vyhnou staré silnici, která vede přímo přes České středohoří. Okresní silnice je kapacitně nedostačující, navíc náročná – je totiž plná prudkých zatáček. Nebudou muset volit ani silnici kolem Labe, která proslula v zimních měsících náledím a námrazou. Dosavadní cesta navíc často vede obcemi, a řidiči tak musí zpomalovat.

„Dálnice byla potřeba. Z pohledu Ústeckého kraje se sníží nehodovost, v lokalitě se také zlepší ovzduší a vozovka samozřejmě přinese pro řidiče komfort,“ míní dopravní expert Petr Vomáčka z Ústředního automotoklubu.

Román za 10,5 miliardy

Příběh „dé osmičky“, která je teprve třetí dálnicí v Česku dokončenou v celé délce, by už teď vydal na román. D8 je „tunelem Blanka“ mezi dálnicemi. Spojuje je vyšší cena, než jaká se původně odhadovala, ale i časté odložení termínu uvedení do provozu.

Poslední – nejproblematičtější úsek – vyšel na 10,5 miliardy korun, původně se počítalo s cenou 8,9 miliardy. Nejdříve měla celá dálnice, která se začala stavět v roce 1984, sloužit lidem už v roce 2000. Pak následovalo několik dalších slibů. Ten poslední by měl být splněn v sobotu. Zprovoznění posledního úseku ale provází řada obav, i kvůli nestabilnímu podloží na trase přes České středohoří.

Nechcete problémy jako na D8? Zbavte se zelených aktivistů, řekl Zeman při otevření

Právě tyto obavy se v pátek večer začaly naplňovat. Kolem prackovické estakády v délce dvou kilometrů bude v sobotu provoz sveden do jednoho pruhu. Důvodem jsou nepříznivé výsledky měření na nestabilním svahu, které zaznamenaly nové místní posuny v podloží.

„Sobotní otevření D8 platí. Generální ředitel ŘSD se rozhodl pro mírné omezení dopravy nad Prackovicemi na estakádě na základě doporučení rady monitoringu. V uplynulých 24 hodinách registruje rada na měřicích bodech údaje o lokálních posunech v podloží pravého jízdního pásu prackovické estakády. Jedná se o odezvu na prováděná technická opatření ke stabilizaci stavby,“ vysvětlil pro ČTK situaci Rýdl.

Poslední úsek D8 se může otevřít. Předčasné používání dálnice povolilo ministerstvo

„Po otevření 17. prosince budou probíhat mezi Bílinkou a Řehlovicemi dílčí stavební práce, včetně dokončení prvků pro posílení stability u prackovické estakády, které nebrání běžnému provozu,“ napsalo ministerstvo dopravy v tiskové zprávě.

Problémy se připomněly už letos v říjnu. Zprávy o nestabilitě v okolí estakády přitom přišly tři roky poté, co se zhruba na 200 metrů rozestavěné dálnice sesula půda. Sesuv tehdy způsobil škodu na dálnici ve výši 700 milionů korun, za dalších 300 milionů také na vedlejší železnici. Od té doby se mluví o nestabilitě celého území, možném špatném trasování přes České středohoří a možnosti, že se bude vše opakovat znovu.

Poslední úsek Lovosice-Řehlovice o délce 16,4 km stál 10,5 miliardy korun.

„Nikdy tam nebyl a ani v současnosti jsme nezjistili, že by v lokalitě byl svahový pohyb, který by ohrozil životy lidí,“ řekl nicméně LN ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR Josef Stemberk. Právě jeho ústav dopracoval letos v květnu pro ministerstvo dopravy analýzu sesuvu z roku 2013. Ministerstvo ji ale zatím nechce zveřejnit.

Jediná auta, která dnes po zhruba 16kilometrovém úseku skrz České středohoří...
Dělníci finišují s prací na dálnici D8, jejíž otevření se kvapem blíží. Datum...

Stát označil za hlavního viníka sesuvu nedaleký lom v Dobkovičkách. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na něj podalo letos v červnu žalobu. Podle Stemberka je však viníků víc.

„Každý, kdo se toho účastnil, má svůj díl viny. Jsou to spojené nádoby, kde každý přidal kus svého, aby se ta dálnice zavalila,“ tvrdí Stemberk. „Je to chováním člověka v tom území. Kdyby se dodržovala pravidla známá desítky let, dálnice je v provozu už několik let bez problémů a veřejnost mohla být úplně klidná,“ dodal. Kromě lomu tak podle odborníků za sesuv může i investor, tedy ŘSD.

Stejně tak je podle Stemberka zcela běžné, že dálnice vede sesuvným územím. „Děje se to všude ve světě, i u nás se v těchto místech stavělo a staví,“ ujišťuje.

Hlídaná autostráda

Dálnice bude hlídaná 24 hodin denně monitorovacím systémem. A to jak u Dobkoviček, kde ji zavalila půda, tak i u prackovické estakády. Případnou nestabilitu svahu mají monitorovat geologové a případné pohyby budou zaznamenávat čidla. Pokud něco zachytí, proměnlivé značky na místě by měly úsek automaticky uzavřít.

Monitoring je ale nedostatečný třeba podle Miloslavy Pošvářové, soudní znalkyně a bývalé ředitelky úseku kontroly na ŘSD. Říká, že je pouze podél dálnice. „Máme vykreslená kritická místa. Jde například o lom, který zasahuje do prackovické estakády. Je třeba znát informace o celém území,“ řekla Pošvářová Českému rozhlasu.

Podívejte se na vizualizace dokončené D8 na videu, které v pátek zveřejnilo Ředitelství silnic a dálnic:

Špatná příprava

Stavbu rovněž kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten uvedl, že za zpoždění posledního úseku může podcenění příprav stavby, vedení dálnice přes nestabilní území i pomalá sanace sesuvu. Navíc NKÚ přepočítal náklady. Ještě v roce 2004 ministerstvo dopravy plánovalo, že jeden kilometr dálnice bez mostů a tunelů vyjde zhruba na 120 milionů korun. O čtyři roky později tuto cenu přehodnotilo na 345 milionů.

A podle posudku Českého vysokého učení technického v Praze Česko tratí každý rok, kdy dálnice není v provozu, 680 milionů korun.

Přímá cesta mezi českou a saskou metropolí se plánovala už v roce 1938. Počítalo se s ní i během komunistického režimu už v 50. letech. Stavět se ale začala až v roce 1984. První úsek se otevřel v roce 1990 a se stavbou posledního se začalo v roce 2007. Celkem má 92 kilometrů.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.