Lidovky.cz

Rychlovlaky až v roce 2035? Nepřijatelné, urychlete přípravy, vyzvali vládu poslanci

Ekonomika

  10:13aktualizováno  11:36
PRAHA - Poslanci napříč parlamentními stranami podpořili výstavbu vysokorychlostní železnice v Česku. Vláda má podle nich plánovat tratě pro rychlost minimálně 300 kilometrů v hodině a uspíšit jejich přípravu. Současný termín zahájení stavby v roce 2035 je podle poslanců nepřijatelný. Zrychlit stavbu vysokorychlostních tratí má dle ministra dopravy Dana Ťoka zjednodušení povolovacího řízení a změna kompetencí. Připraví návrh zákona o liniových stavbách.

Vysokorychlostní železnice, ilustrační foto. foto: Reprofoto

Výstavbu je možné zahájit v roce 2025 a v roce 2035 ji dokončit. Na setkání s novináři to ve čtvrtek uvedl místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

„Dostáváme se do pozice zamindrákované země, která má velice špatnou pověst, co se týče výstavby dopravní infrastruktury,“ řekl poslanec TOP 09 František Laudát. Česko by se podle něj mělo s přípravou vysokorychlostních tratí dostat alespoň na úroveň Británie, kde příprava před zahájením výstavby trvala osm roků.

Sobotka chce tým pro vysokorychlostní tratě. Už ho dávno máme, kontruje Ťok

Podle Kolovratníka je reálné, že by se ročně mohlo postavit 40 až 50 kilometrů, což by Česko zvládlo jak z hlediska peněz, tak i stavebních kapacit.

Smyslem čtvrtečního prohlášení má být podle zúčastněných poslanců zavázání vlády a zbylých politických sil, aby na časově náročné přípravě spolupracovaly. Vláda by se pak měla zavázat k plnění konkrétních kroků ve stanovených termínech, což by Sněmovna měla do budoucna kontrolovat.

Poslanci podporují výstavbu nových tratí, a nikoliv modernizaci stávající sítě na rychlosti kolem 250 kilometrů v hodině. Právě rychlost 250 kilometrů za hodinu je nejnižší rychlostí, pro kterou plánuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vyhodnocovat ekonomickou efektivitu projektů rychlostních tratí.

Opuštění stávajících konvenčních tratí u dálkové osobní dopravy podle poslanců zlepší dopravní obslužnost regionů. Na klasických tratích tak bude výrazně více prostoru pro nákladní dopravu a příměstskou železnici, kterou nyní rychlíky a další vlaky z tratí vytlačují.

Podle ministra Ťoka (za ANO) si výstavba zhruba tisícovky kilometrů nových vysokorychlostních tratí vyžádá více než 500 miliard korun. Tratě se navíc budou stavět v době, kdy se nedá počítat s tím, že na ně bude moci ČR využít dotace z Evropské unie.

Kromě Kolovratníka a Laudáta se čtvrteční tiskové konference účastnili například poslanci Karel Šidlo (KSČM), Marek Černoch (Úsvit) a Jiří Mihola (KDU-ČSL). Podporu jejich prohlášení vyjádřil i bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS), který se ale ranní konference neúčastnil.

Ťok: představím zákon o liniových stavbách

Zrychlit výstavbu vysokorychlostních železničních tratí může podle ministra dopravy za ANO Dana Ťoka zjednodušení povolovacího řízení a změna kompetencí. Řekl, že se proto v polovině roku chystá představit věcný návrh zákona o liniových stavbách. Stejně jako změna kompetencí resortů, kterých nyní o stavbách rozhoduje sedm, ale návrh zákona zůstane až pro vládu, která vzejde z jednání po podzimních sněmovních volbách.

Ťok souhlasí s názorem poslanců, že stavba by mohla začít dřív než v roce 2035. Uvedl, že například v Anglii se dají stavby zahájit daleko dříve než v Česku. „Velký problém je, že si jako vláda nebo stát neumíme prosadit veřejný zájmem,“ uvedl.

K urychlení zahájení stavby vysokorychlostních tratí Ťok poznamenal, že důležitá pro potřebné změny legislativy je vstřícnost Sněmovny.

V polovině roku se chystá představit věcný návrh zákona o liniových stavbách, který by měl radikálně zjednodušit a zrychlit přípravu. „To znamená, vytyčit trasu a jedna EIA (posouzení vlivů na životní prostředí) a jedno stavební řízení,“ uvedl. Novela si vyžádá také změnu kompetencí.

Nová vláda by tak podle ministra měla ukázat, zda deklarace o výstavbě vysokorychlostních tratí bere vážně, a zachovat se podle toho. „Dnešní situace, kdy se přípravou staveb zabývá sedm resortů a je k tomu několik desítek zákonů, je komplikovaná a nepřijatelná pro všechny,“ uvedl. Do procesu schvalování by připomínkami podle něj mělo mít právo vstupovat méně subjektů. „Když chcete postavit rodinný domek, tak musíte mít 40 vyjádření, k čemu?“ uvedl.

Do velké míry by zrychlení povolovacího řízení podle ministra mohl pomoci stavební zákon, právě projednávaný ve Sněmovně, ke kterému resort navrhuje pozměňovací návrhy.

První projekty vysokorychlostních tratí jsou nyní teprve ve fázi studií. Nejblíže k výstavbě jsou vysokorychlostní tratě z Prahy do Německa přes Drážďany a z Prahy do Brna a do Břeclavi. I tyto první projekty jsou však zatím ve fázi, kdy stavba přichází v úvahu nejdříve kolem roku 2030.

Sněmovna ve čtvrtek dopoledne po debatě k tomuto tématu schválila usnesení, v němž mimo jiné žádá vládu, aby za prioritu považovala spojení z Drážďan do Břeclavi a také do Ostravy. Pokud to bude odůvodněné, dalším prioritním směrem by měla být osa Vratislav - Mnichov. Sněmovna také žádá vládu, aby do přípravy neprodleně zapojila zahraniční experty s praktickými zkušenostmi v této oblasti.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.