Povolování velkých dopravních staveb trvá v České republice průměrně dvanáct let, což je v evropském srovnání nelichotivý rekord. Projekty váznou na špatné přípravě, neochotě majitelů prodat státu potřebný pozemek a řetězících se odvoláních v džungli povolovacích řízení. Ministr dopravy Dan Ťok i jeho předchůdce Antonín Prachař (oba za ANO) prosazovali spíš myšlenku, aby stavby ve veřejném zájmu – neboli třeba dálnice, které republika potřebuje – určovala sněmovna speciálním zákonem.
Babiš ale není fanoušek zastupitelské demokracie, více mu vyhovuje ta přímá. „Já ji prosazuji, funguje například ve Švýcarsku. Pokud se jedná o zájem lidí, měli by se vyjádřit. Nakreslí se nějaké trasy podložené objektivními informacemi a rozhodne referendum,“ dodává Babiš.
Otázka je, jestli by to neznamenalo spíš další zdržení, navíc ne levné. Uspořádání referenda stojí peníze a není jasné, co by se dělo, kdyby nepřišlo hlasovat dost lidí. Pak by výsledek nebyl závazný, trasa by status veřejného zájmu nedostala, peníze za organizaci už by se nevrátily a stejně by se pořád nestavělo. Ve Švýcarsku je to mimochodem parlament, kdo stavby schvaluje, a případné referendum může vůli zákonodárců zablokovat. Funguje tam tedy průnik obou řešení, která se v České republice dávají ke zvážení.
Dostavba dálniční sítě zemi chybí, trpí tím řidiči, přetížená města, kterými jezdí kamiony, i ekonomika, protože investoři nehodlají usadit továrnu do pole, k němuž nevede cesta a nikdo nedokáže říct, kdy se to změní. Podle Babiše jsou z toho lidé frustrovaní a „blokační menšinu“ by šlo zdolat právě referendem.
Současně z jeho slov vyplývá, že by se cílem občanského hněvu stal někdo jiný než politici, kdyby o trase rozhodovalo všelidové hlasování, což by bylo politicky pohodlnější. Zaměřil by se pak právě na ty, kdo vzdorují prodeji pozemku nebo zdržují projekt napadáním formálních chyb u soudu.
Babiš odmítá, že jde o populistický návrh a přehazování zodpovědnosti. „Myslím, že lidem bude příjemnější, kdyby o tom spolurozhodli, než když přijde stát a nadiktuje to. Teď lidi nadávají na stát,“ sdělil LN. Zatím nemá promyšleno, jestli by v referendu hlasovali jen obyvatelé území, kudy by měly uvažované trasy vést, nebo by se zapojili všichni s voličským oprávněním. Ani to, jak by se referendum popralo s českým fenoménem, kdy chce každý dálnici, ale aby vedla jinudy, než kde bydlí.