Předloni v září získala pražská společnost ROG pro svůj postup český patent, nyní má podle svých slov blízko k evropskému. Laserová technologie se zatím v Česku uplatnila zhruba na 300 kilometrech silnic. Šlo o zakázky od jednotlivých krajů nebo státních či pražských správců silnic.
„Evropský patentový úřad posuzoval naši technologii velmi přísně, vydal k ní pozitivní zprávu. Jsme tedy na dobré cestě. V listopadu loňského roku jsme požádali o zahájení řízení, výsledek očekáváme v řádu týdnů,“ říká Marek Přikryl z firmy ROG. Její technologii, která s různými obměnami funguje už deset let, provozuje švédská společnost Exact, v níž je Přikryl podílníkem. Češi usilují také o patent ve Spojených státech, tam jsou však v očekáváních opatrnější.
Na ‚tankodromu‘ D1 bude brzy ještě hůř. Přibudou další tři rozkopané úseky |
3D laserovou technologii nabízí ROG prostřednictvím výše zmíněného Exactu a pěti dalších licenčních partnerů, kteří provádí konkrétní práce. Kromě naplánování prací je součástí nabídky i následná kontrola provedení stavby, jestli jsou všechny vrstvy rovné a je v nich správné množství asfaltu, štěrku a případně dalších materiálů. Tedy zda dodavatel nešidí.
Výsledek může mít vliv nejen na to, že je silnice rovnější a pohodlnější, ale například i na to, zda po opravě lícuje s vozovkou kanál a řidič jej už nutně nemusí objet, aby potupně nenadskočil.
Na tuzemském trhu se firma uchází zejména o práce na krajských či městských silnicích. Tvrdí, že dokáže ušetřit podstatnou část nákladů a díky digitálnímu plánování zkrátit dobu uzavírky v řádu týdnů.
‚Jízdní řád‘ pro frézu
Pro lepší představu o tom, jak celá věc funguje: tři auta ještě před zahájením prací nasnímají vozovku a určí přesný „jízdní řád“ pro frézu. Na jeho základě jsou poté na silnici vyznačeny hodnoty sprejem nebo se fréza naviguje digitálně. Její řidič díky tomu ví, kolik v jakém místě odfrézovat. Dokáže tak připravit rovnější podklad pro asfaltování či betonování.
Pokud fréza „nekopíruje“ staré chyby, měla by silnice obstát déle bez nutnosti další opravy.
Na výsledky 3D skenování dohlížel i expert z ČVUT, konkrétně při opravě silnice třetí třídy mezi Nučicemi a Rudnou ve středních Čechách. „Kontrolním měřením se potvrdilo, že tato technologie zaručuje požadovanou přesnost výšek tři milimetry. U tohoto konkrétního projektu dosáhla dokonce i vyšší přesnosti – 2 milimetry,“ popsal geodet Martin Štroner z ČVUT.
V Česku technologii od roku 2015 zkouší pražská městská firma Technická správa komunikací. V obecné rovině o podobných moderních postupech mluvil i pražský náměstek pro dopravu Petr Dolínek z ČSSD. „Takové akce považuji za velký přínos, protože je nezbytné, aby Praha byla lídrem v zavádění moderních technologií, které umožní zvýšit efektivitu dopravy i fungování města,“ uvedl politik při loňské akci věnované modelování dopravní infrastruktury.
  |
V roce 2010 se například touto laserovou metodou kontrolovalo provedení nového povrchu na silnici R4 v úseku mezi Miroticemi a Třebkovicemi. Ještě o dva roky dříve vyzkoušel Exact na švédském letišti Vidsel dálkové řízení frézy a finišéru, který nanáší asfaltové či betonové povrchy.
Díky patentům, o něž autoři vynálezu usilují v EU a Spojených státech, chtějí výrazněji proniknout na zahraniční trhy. „Rádi bychom tuto metodu ještě více uplatnili v dalších zemích. Zajímají nás například Kanada, arabské státy nebo Vietnam, které mají v tomto ohledu velký potenciál,“ popisuje Tomáš Zatloukal, obchodní ředitel ze společnosti 3Data, která je obchodním partnerem firmy ROG.
Podle Zatloukala můžou zadavatelé zakázek uspořit díky přesnému plánování práce i následné kontrole v průměru už zmíněných dvanáct procent. To je číslo po odečtení nákladů na 3D laserovou technologii, která je dražší než běžné práce připravené standardním způsobem dálkového řízení strojů. Ta se podle odhadů Exactu pohybuje okolo 450 tisíc korun za kilometr silnice, 3D technologie je řádově o sto tisíc korun dražší.
