500 metrů od srážky. Dva vlaky společnosti Leo Express jely proti sobě po stejné koleji, stihly zastavit |
„Z příspěvku by ale byla hrazena jen nižší část ceny pořízení systému ETCS. S jeho nasazením počítáme, ale jsou u něj extrémně vysoké pořizovací náklady. V poslední době rostou kvůli vysoké poptávce,“ popsal mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík. Celkem bude podle informací LN k mání na budování technologické novinky 20 miliard z veřejných zdrojů. To je aspoň vládní plán.
Systém sám zastaví vlak
Bezpečnost na české železnici je v posledních týdnech hodně aktuální téma. Hlavně kvůli dvěma smrtelným haváriím a několika dalším přehmatům strojvůdců, které jen zázrakem tragédií neskončily. Řada lidí si najednou vzpomněla na výše zmíněný European Train Control System (ETCS). Státy EU jej musí do roku 2030 povinně zavést na svých hlavních kolejových tazích. Jde o opravdový technický pokrok, který nahradí desítky různých zabezpečovačů, jež dnes evropské země používají.
Dokáže zastavit vlak, hrozí-li srážka, nebo převzít kontrolu nad řízením při kolapsu strojvůdce. Nebo soupravu zpomalit, když se rozjede příliš rychle. Jak naznačují budoucí výdaje Leo Expressu, nejde o nic levného. Kdyby dominant trhu České dráhy pořizoval „chytrou krabičku“ za stávající tržní ceny, vyšlo by ho to asi na deset miliard. To je dvojnásobek částky, kterou původně plánoval vydat na vybavení 468 lokomotiv a jednotek. Ne náhodou pět ze šesti tendrů na ETCS vedení drah zrušilo, smlouvu podepsalo jen u jediného na vybavení 146 elektrických lokomotiv za 1,9 miliardy.
Výjimka drahám neprošla
Také proto bude pro ČD obtížné stihnout termín, který si Česko dobrovolně stanovilo na rok 2025 pro první a druhý železniční koridor a 2027 pro třetí a čtvrtý. Přitom třeba sousední Němci a Rakušané počítají s tím, že si dají na čas až do „mezního“ roku 2030.Česko chce i přesto zůstat napřed.
Vlak Českých drah projel v Lázních Kynžvart návěstidlo a vykolejil. Pendolino včas zastavilo |
„České dráhy nás požádaly, abychom jim termín prodloužili. Neuděláme to, z roku 2025 neuhnu ani o milimetr,“ řekl LN ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Zároveň zdůraznil, že stát počítá s tím, že v součtu s už vydanými penězi přiteče z veřejných zdrojů (státní kasa a evropské fondy) na budování ETCS 20 miliard. Všem dopravcům i Správě železnic, která má na starosti zajištění traťové část zabezpečovače.
„Do roku 2025 zprovozníme koridory 1 (Děčín–Břeclav) a 2 (Ostrava–Břeclav) a k tomu spojovací větev Česká Třebová – Přerov. To je dohromady asi 600 kilometrů a více než polovina všech železničních výkonů v zemi. V letech 2026 a 2027 by měly přibýt koridory 3 (Cheb – Mosty u Jablunkova) a 4 (Děčín – Horní Dvořiště),“ uvedl Havlíček.
Nyní je pro dopravce k mání balík 400 milionů, určený zejména na pořízení prototypů. Pro každý typ vlaku je totiž nutné vytvořit zařízení „na míru“. A to v některých případech může vyjít i na více než 100 milionů korun.
V Praze-Běchovicích vlak srazil muže, který na místě zemřel. Provoz byl omezen |
Na cenu systému má vliv několik faktorů. Hlavně vysoká poptávka – státy řeší ETCS naráz. Na trhu je také málo firem, které zařízení nabízejí. Říká se jim integrátoři, nabídku zastřešují. Za to si z celkové ceny berou zpravidla třetinu. V Česku je takovým dodavatelem AŽD Praha.
Cenu žene vzhůru i to, že zakázku zajišťuje více dodavatelů. Další třetinu z ceny dostane dodavatel palubních jednotek: to jsou velké firmy jako Alstom nebo Siemens. Největší díl z ceny – asi 40 procent – inkasují výrobci vlaků, bez nichž se zakázky neobejdou. Jejich role je důležitá při zabudovávání palubních jednotek do konkrétních vlaků tak, aby zařízení ETCS správně fungovalo.
