Berlínské letiště se dlouhé roky nedaří otevřít, teď má další termín. Stačí odstranit „jen“ 11 tisíc závad |
Proti zprovoznění terminálu 1, který je středobodem nového letiště, dnes demonstrovaly stovky klimatických aktivistů a také lidí nespokojených s hlučností letecké dopravy. Letectví nyní prožívá hlubokou krizi vyvolanou pandemií nemoci covid-19, která zcela jistě přibrzdí plány budoucího rozvoje letiště Willyho Brandta.
  |
Na jižní dráhu, která bude uvedena oficiálně do provozu až 4. listopadu, nejprve dosedl zvláštní let easyJet s kódem EJU 3110 z berlínského Tegelu. Číslice 3110 odkazuje na 31. října. Jen několik minut poté na severní ranveji přistál zvláštní let Lufthansy z Mnichova. Po těchto dvou spojích začne řádný provoz dnes večer, kdy terminál 1 bude přístupný veřejnosti.
Oba letouny easyJetu a Lufthansy po přistání zaparkovaly proti sobě na ploše před terminálem 1, kde se jim od hasicích aut dostalo slavnostního uvítání v podobě postřiku vodou.
Společný projekt německého státu a dvou přilehlých spolkových zemí, Berlína a Braniborska, bude podle klasifikace Mezinárodní asociace leteckých přepravců (IATA) vedený pod zkratkou BER.
Otevření letiště probíhá uprostřed největší krize leteckého průmyslu od druhé světové války. Projevuje se propadem počtu lidí využívajících tento typ dopravy, stejně tak propouštěním u řady přepravců.
I to je jeden z důvodů, proč nebudou sobotní zahájení provozu provázet velkolepé oslavy. Dalším je, že aktuální omezení související s koronavirovou pandemií nedovolují shromažďování většího počtu lidí na jednom místě. V neposlední řadě ale doprovázely výstavbu Brandtova letiště značné prodlevy, které způsobily, že jeho otevření muselo být sedmkrát odloženo. Kvůli tomu výrazně narostly i náklady. Nyní by se měly pohybovat mezi šesti až sedmi miliardami eur, přičemž původně se počítalo s cenou okolo dvou miliard.
„Letiště se de facto stavělo dvakrát, celkové náklady by vydaly na tři,“ uvádí se v hodnotící studii, o níž již v květnu informoval berlínský deník Tagesspiegel.
Střízlivé odhady dosud vycházely z kalkulací, že letiště by mohlo začít vydělávat za sedm let. To ovšem bude záviset i na dalším vývoji pandemie. Úbytek cestujících se podepsal i na obou stávajících berlínských letištích – Tegelu a Schönefeldu. Letos v září odbavily dohromady pouze 700 tisíc lidí, což je pětina ve srovnání se zářím 2019.
Od prvního výkopu uplynulo čtrnáct let
Stavba bude předána k užívání veřejnosti čtrnáct let od jejího slavnostního zahájení a 24 let od chvíle, kdy se objevily první plány. Původně mělo být letiště otevřeno v roce 2011. O první lety, které dnes v Berlíně přistanou, byl velký zájem. Jeden z nich zajistí německý přepravce Lufthansa, druhý obstará britská nízkonákladová společnost EasyJet. Podle pravidelného letového řádu by měla začít letadla přistávat počínaje dnešním večerem.
Němci mají svoji Blanku. Letiště duchů v Berlíně žádá další miliardy |
BER má mít předpokládanou roční kapacitu 34 milionů cestujících, některé odhady počítaly až se 48 miliony odbavených ročně. Kvůli své poloze má ale ambici být i důležitým uzlem pro pasažéry nejenom z Německa, ale i z dalších států střední a východní Evropy, včetně Česka.
Se zprovozněním BER zároveň také skončí provoz dvou letišť, která dodnes v německé metropoli fungovala. Jde o Tegel, jež bylo kdysi letištěm v západní části města. Přesun provozu odsud na BER má proběhnout v několika vlnách, přičemž poslední komerční lety by měly být odbaveny 7. listopadu.
Naproti tomu Schönefeld, letiště bývalé komunistické Německé demokratické republiky, které dosud využívaly zejména nízkonákladové společnosti, zůstane prozatím zachováno. Od zítřka se ale Schönefeld „schová“ pod označení „Terminál 5“. Podle slov šéfa provozovatelské společnosti Engelberta Lütkeho Daldrupa by ale měl být časem nahrazen plánovaným terminálem 3, což prý ještě může trvat minimálně deset let.
Kromě pátého terminálu s odhadovanou roční kapacitou osmi až deseti milionů lidí tak bude počínaje dnešním dnem v provozu terminál 1 s předpokládanou kapacitou 25 milionů cestujících ročně. Jeho součástí je i podzemní nádraží umožňující přesunout se během půl hodiny na hlavní nádraží v centru města.
Naopak terminál 2 s kapacitou šesti milionů pasažérů, který je také hotový, bude zřejmě uveden do provozu až v roce 2021. Teď by totiž vzhledem k nízkému zájmu o létání nebyl využitý.
Během minulých dvou měsíců byl provoz letiště testován i s pomocí téměř deseti tisíc komparzistů, kteří měli pomoci simulovat různé situace. I díky tomu doznaly jeho prostory ještě posledních úprav: Zjistilo se například, že odpadkové koše, tak jak byly naprojektovány pro rok 2011, byly nyní příliš malé. Stejně tak se tehdy třeba nepočítalo s nabíjecími stanicemi pro mobilní telefony.
