U Mauritánie zahynulo při lodním neštěstí nejméně 58 migrantů, na palubě byly i děti |
Kanystr s benzinem, sirky a vzápětí se ocitá v plamenech vikingská loď, tedy její model. Tento inscenovaný pohanský pohřební rituál před pár dny uspořádali klimatičtí aktivisté před londýnským sídlem Mezinárodní námořní organizace (IMO).
Důvod? Symbol toho, že se nedaří prosadit přísná pravidla pro emise z námořní dopravy, jež patří mezi významné sektorové „ropáky“ světa. Většina lodí totiž jezdí na ropné produkty, které produkují velké množství škodlivin a skleníkových plynů.
Mezinárodní námořní organizace (IMO)IMO je specializovaná agentura Organizace spojených národů (OSN), která je odpovědná za regulaci světové vodní dopravy. Její vznik byl dohodnut na konferenci OSN v Ženevě roku 1948, ovšem až po deseti letech organizace vstoupila v život. Sídlo má v Londýně. Má 174 členských států a tři přidružené. Organizace má pět výborů (bezpečnostní, životního prostředí, právní, technický, smírčí). K jejím prvním úspěchům patřilo přijetí Mezinárodní smlouvy o předcházení znečištění moří ropnými produkty z roku 1954. Roku 1974 byla též přijata nová verze Mezinárodní dohody o bezpečnosti na moři (podepsalo ji 164 zemí), která vešla v platnost roku 1980. (Zdroj: Wikipedie) |
Poslední kompromisní návrh na redukci námořních emisí schválil Výbor pro ochranu životního prostředí, jenž je součástí IMO. Jeho oficiální přijetí a schválení se uskuteční snad během roku 2021. Nicméně se objevují i náznaky, že by redukce mohla být odložena.
Nová opatření znamenají, že přísnější pravidla pro stávající plavidla ohledně účinnosti motorů mají platit od roku 2023 a cíle ohledně snižování produkce oxidů uhlíku až od roku 2026. Toho má být dosaženo buď snížením rychlosti lodí, nebo větším podílem alternativních paliv.
Volné ruce až do roku 2030
Bruselská organizace Transport & Environment (T&E) odkládání snižování emisí ostře kritizuje. Obává se, že fakticky bude mít námořní doprava až do roku 2030 ohledně vypouštění emisí skleníkových plynů volné ruce.
„IMO dala zelenou zvyšování emisí skleníkových plynů z lodí. Evropa nyní musí převzít odpovědnost a urychlit dosažení cílů tzv. Zelené dohody (Green Deal). Evropská unie by měla vyžadovat, aby lodě za uhlíkové emise platily, a nařídit používání alternativních paliv a technologií na úsporu energie. Národy na celém světě musí přijmout opatření v oblasti námořních emisí, kde agentura OSN zcela selhala,“ kritizuje poslední kroky IMO ředitel pro dopravu v T&E Faïg Abbasov.
John Maggs z Clean Shipping Coalition dodal, že vědci již řadu let nabádají k výraznému omezení emisí do roku 2030. A varují, že pokud se tak nestane, dojde ke klimatické katastrofě. IMO ale podle něj rozhodla, že emise v námořní dopravě mohou do roku 2030 růst.
Emise skleníkových plynů podle jednotlivých sektorů za rok 2016. Na námořní dopravu připadá podíl 1,7 procenta celkových emisí. Po silniční a letecké dopravě to je v rámci dopravy nejvíce.
Organizace International Council on Clean Transportation propočítala, že se emise z námořní dopravy reálně zvýší do roku 2030 o 14 procent. IMO přitomv oficiálních dokumentech slibuje, že emise do deseti let sníží o 40 procent oproti roku 2008.
Ostrovní státy se obávají katastrofy
Také zástupci ostrovních států, které jsou nejvíce ohroženy stoupající teplotou Země v podobě zvýšení hladiny moří, se zlobí na námořní velmoci, jež výraznější snížení emisí blokují.
Naděje, ale i velká výzva pro letecké dopravce. Aerolinky se chystají na přepravu vakcíny |
Zástupci zemí Tuvalu, Šalamounových ostrovů a Marshallových ostrovů byli pohříchu jedinými zástupci IMO, kteří výslovně handrkování o snižování emisí kritizovali.
Velvyslanec Marshallových ostrovů na Fidži Albon Ishoda, který vedl delegaci na jednání IMO, zdůraznil, že současný „kompromis“ je v rozporu s dosažením dlouhodobých klimatických cílů v sektoru námořní dopravy.
Zástupci ekologických organizací kritizují hlavně to, že se jednotlivé státy nejsou schopny domluvit na závazných pravidlech pro snižování emisí, ke kterým se dobrovolně přihlásily před dvěma lety. Všichni snižují emise, jen lodě ne Časopis Forbes napsal, že svět se snaží snižovat emise v příští dekádě c
elkem o 40 procent, v případě námořní dopravy to ale neplatí. Ta produkuje zhruba miliardu tun CO2 ročně a je celkem zodpovědná za dvě procenta produkovaných emisí ročně.
Problém je v tom, že Výboru pro ochranu životního prostředí IMO předsedá Japonsko a to prosazuje řešení, která porušují klimatickou dohodu z Paříže. Právě to kritizují hlavně zástupci Marshallových ostrovů.
Mezi země, které v roce 2018 podpořily deklaraci o tom, že se i lodní doprava stane do roku 2050 uhlíkově neutrální, patří i Velká Británie, Francie, Německo, Dánsko a Řecko, jež patří do skupiny zemí, které tradičně disponují silnou námořní flotilou.
Macronův obrat
Kritizován je také francouzský prezident Emannuel Macron za svůj názorový obrat. Ještě v prosinci 2017 žádal urychlenou akci na snižování emisí v námořní dopravě.
V říjnu tohoto roku už hovořil o tom, že by neměly být země ani jednotlivé lodě do roku 2030 trestány za to, pokud ke snížení emisí v tomto sektoru nedojde.
Opatrný je také postoj japonských rejdařů. Tři největší japonské firmy Nippon Yusen Kabushiki Kaisha, Mitsui OSK Lines a Kawasaki Kisen Kaisha, sdružené do skupiny Ocean Network Express, mají od března dohromady o 40 procent větší obrat než největší rejdař světa – dánská firma Maersk.
Výrazné snížení emisí by silně poškodilo obchodní zájmy Japonska. I proto Země vycházejícího slunce prosazuje, aby snižování emisí bylo na bázi dobrovolnosti.
Banner peak.cz.
