Lidovky.cz: Měli by se lidé bát jezdit hromadnou dopravou?
My ji za rizikovou nepovažujeme, i když se to v novinách často objevuje. V ranních špičkách se sice na malém prostoru pohybuje dost lidí, ale české ani zahraniční studie neprokázaly, že by bylo riziko nákazy covidem v hromadné dopravě vysoké. Lidé v pražské MHD tráví v průměru 15 minut na jednu jízdu, riziko se podle studií zvyšuje delším kontaktem. V Londýně například zjistili, že pravděpodobnost nákazy v metru nebo autobusech je 0,04 procenta.
Lidovky.cz: Co děláte pro to, abyste riziko nákazy minimalizovali?
Větráme, dezinfikujeme, ozonujeme... Snažíme se vše zorganizovat tak, aby se lidé nemuseli mačkat a nebáli se nastoupit. Utrácíme poměrně dost peněz za to, aby byly naše vozy čisté a vydezinfikované.
  |
Lidovky.cz: Víte, kolik lidí se ve vašich vozech nakazilo covidem?
Prokazatelné případy jsou asi čtyři. Ale je samozřejmě složité odhalit, kde přesně se člověk nakazil. Víte, že na podzim bylo tolik případů, že hygiena na trasování rezignovala.
Lidovky.cz: Vozy dezinfikujete, oddělujete řidiče od cestujících. Je možné udělat víc?
Dodržování rozestupů není možné zařídit nebo vymáhat. Neumím si představit, že bychom kreslili kruhy na podlahu, a na koho by kruh nezbyl, musel by počkat na další spoj. Už na jaře jsme doporučovali sezení ob sedadlo, ale ani to nelze vymáhat. Hodně záleží na samotných cestujících – nejvíce obsazené jsou téměř vždy krajní vagony metra, i když uprostřed by měli lidé více prostoru.
Petr Witowski (50)Povoláním je bankéř. V prostředí finančních domů se pohybuje od poloviny 90. let, kdy začínal v ING. Nejdelší část své dosavadní pracovní kariéry strávil v České spořitelně, kde působil v letech 2004 až 2017. Téměř rok pak pracoval ve vedení banky Creditas. Předloni v prosinci nastoupil do vedení pražského dopravního podniku. |
Lidovky.cz: V čem vám virus prospěl?
Ukázal nám, že MHD je jedna z mála jistot, na niž se mohou lidé spolehnout. Čeká nás ale hodně práce, abychom na změny v nařízeních byli schopni pružněji reagovat. Potřebovali bychom, aby nebyly tak překotné, aby je vláda avizovala více dopředu. Musíme vždy překreslit grafikony spojů metra i povrchové dopravy, abychom lidem zajistili návaznosti, na které jsou zvyklí. Když například vláda řekne, že za tři dny budou hospody zavírat jinak, je pro nás hrozně složité rychle zareagovat.
Lidovky.cz: Máte dostatek řidičů a strojvůdců?
Máme sice pár lidí s pozitivním testem, v karanténě nebo na ošetřovačkách, ale nikdy jsme se nedostali do stavu, že bychom museli nějakou linku dočasně zrušit. Covid nám paradoxně pomohl. Ještě před rokem byl nedostatek řidičů autobusů téma: měli jsme deset procent podstav. Dnes máme tři procenta, což považuji za zdravé, protože řada řidičů si ráda přivydělá na přesčasech.
Lidovky.cz: Kde vám covid udělal největší problémy?
Nejvíce nákazy bylo u strojvedoucích metra. U tramvají jsme zavřeli body, kde se řidiči střídají. Každý řidič autobusu i tramvaje „nafasoval“ svůj vůz. V metru to ale prakticky nejde, aby měl každý svůj vlak. Když byl někdo nakažený, tak to od něj mohli snáz dostat ti, s nimiž přišel do kontaktu. Střídací body v metru jsou bohužel malé místnosti, kde je v jednu chvíli relativně hodně lidí.
Lidovky.cz: Kvůli epidemii jste přišli o velkou část cestujících. Jak jste na tom teď?
Na začátku listopadu prošlo metrem nějakých 370 tisíc lidí denně. Minulý čtvrtek už narostl počet cestujících na zhruba 450 tisíc. Jsme ale stále asi na třetině oproti obvyklému provozu, který je 1,2 milionu lidí.
Lidovky.cz: Jak si vysvětlujete ten nárůst z minulého čtvrtka?
Částečně to může být tím, že se prvňáci a druháci vraceli do škol. S návratem dalších dětí očekáváme další nárůst a s rozvolňováním vládních opatření bude počet cestujících pravděpodobně ještě stoupat. A my jsme připraveni posilovat provoz. Nyní jezdí autobusy a metro v poloprázdninovém režimu. Řekli jsme si, že vrátíme celý systém dopravy na zářijovou intenzitu v momentě, kdy počet cestujících překročí 600 tisíc.
Roušku v MHD nelze nahradit živým hadem, upozornil po incidentu dopravní podnik v Manchesteru |
Lidovky.cz: Jaké očekáváte ztráty?
Ztráta ke konci října byla 1,064 miliardy korun. Počítáme s tím, že ke konci roku může dosáhnout až 1,4 miliardy. Nejvíce naše výsledky poznamenal výpadek jízdného, ať už jednorázového kvůli nedostatku návštěvníků Prahy, kteří tvoří asi pětinu cestujících, nebo předplatitelského, což je způsobeno hlavně distanční školou i prací. Nejvíce se tržby propadly v dubnu, ale hned v květnu, když došlo k uvolnění, byl nárůst velmi významný. U prodejních míst se dokonce tvořily fronty.
Lidovky.cz: Když srovnáte jarní vlnu a podzim, kdy bylo hůř?
Je to srovnatelné. Na jaře jsme viděli větší paniku, největší pokles šel až k 210 tisícům cestujících denně, což je propad asi 85 procent proti normálu. Tak velký pokles na podzim nebyl, tam bylo nejhorším výsledkem 330 tisíc lidí. Na jaře trval pokles kratší dobu, na podzim je delší a stabilnější.
Lidovky.cz: Je pro vás současná situace únosná? Budete mít na provoz?
Jezdíme takové množství spojů, jaké si Praha prostřednictvím společnosti Ropid (organizátor pražské MHD – pozn. red.) objedná. Takže o tom, co je únosné, se rozhoduje jinde. Deklarovali jsme, že i kdyby po nás vedení města chtělo zachování plného provozu, tak to zvládneme. Kromě výpadku tržeb ale na druhé straně i šetříme. Méně se jezdí, pálíme tedy méně nafty a elektřiny. Klesá i potřeba oprav. Ke konci října jsme uspořili asi 550 milionů, takže naše letošní čistá ztráta je zatím zhruba půl miliardy. V úsporách jsou samozřejmě i vlivy, které s covidem a sníženým provozem souvisí jen okrajově, například to, že zlevnila nafta.
Dveře pražských tramvají se kvůli covidu otevírají automaticky, a to i na zastávkách na znamení |
Lidovky.cz: Existují už scénáře, kdy a jestli se vrátí plný provoz?
Město, které je náš jediný akcionář, očekává, že mu kvůli epidemii vypadne až 15 miliard příjmů. Tlak bude na všechny rozpočtové kapitoly, které financuje, nejen na dopravu. Je na vedení Prahy, jaký dopravní výkon si od nás objedná. Pomineme-li například ranní špičku, poptávka zdaleka není taková, abychom jezdili tak, jak jezdíme. Ale jak my, tak město i Ropid musíme vnímat to, že současná situace vyžaduje v dopravních prostředcích větší osobní prostor.
Lidovky.cz: Před pár měsíci bylo v Praze velké politické téma zdražení jízdného. Co se kolem něj děje dnes?
Ano, o tom se mluvilo. Ale na posledním zastupitelstvu řekl náměstek pro dopravu Adam Scheinherr, že to v současné chvíli není na stole. My cenu jízdného v rukou nemáme. Do těchto úvah dodáváme vstupní data ohledně výše nákladů a tržeb. V Praze nyní pokryjeme náklady výběrem jízdného asi z 15 procent, za normální situace je to pětina. Nejbližší srovnatelné evropské metropole hradí až 50 procent nákladů přes jízdné, protože je tam výrazně dražší.
Roční kupon v Praze je levnější než v Plzni, Brně i Ostravě. A my máme navíc metro, což je nejdražší součást MHD. Za mě je nynější jízdné nízké, ale je věcí politického rozhodnutí. Diskuse o zvýšení jízdného byly velmi intenzivní a teď utichly. Osobně si myslím, že se k nim vzhledem k tlaku, který bude na městské finance, vedení Prahy bude muset vrátit.
Lidovky.cz: Jinak by vám Praha musela doplácet ještě více peněz, abyste jezdili v rozsahu, jaký si přeje?
Samozřejmě. Máme dvě příjmové nohy, které nám pokrývají náklady. Daleko silnější je kompenzace z města, která činí ročně asi 13,5 miliardy. A pak je to ta noha jízdného, kde se bavíme zhruba o čtyřech miliardách. V momentě, kdy jedna noha zeslábne, musí zesílit druhá.
Roční kupon až za 4380, jízdenky o 8 korun dražší? MHD v Praze možná zvedne ceny už v první půlce příštího roku |
Lidovky.cz: Vy jako manažer, který chce, aby MHD jezdilo co nejvíce lidí, byste zdražoval?
Nejsem politik, nemám politickou odpovědnost, ale z čistě ekonomického a manažerského hlediska bych se nebál zdražit.
Lidovky.cz: O kolik? Nyní stojí roční kupon 3650 korun, Pražané tedy jezdí za deset korun denně.
To si netroufnu říci. Jízdné musí být takové, aby nevyhnalo lidi z MHD. Zároveň některé studie ukazují, že ve městech, kde je jízdné zdarma, lidi do hromadné dopravy stejně nepřiláká. Přitáhne jen ty, kdo chodili pěšky či jezdili na kole, protože ti, již si cení komfortu cestování autem, se ho nevzdají jen proto, že je MHD zadarmo.
Lidovky.cz: Jak to vypadá se stavbou čtvrté linky metra?
S déčkem se mělo začít už na podzim. Nejdříve jste posunuli stavbu sami, pak vám antimonopolní úřad nakázal vypořádat připomínky firmy Eurovia, která neuspěla v tendru na stavebníka.
Metro D nabírá další zpoždění. Start nové linky se protáhne minimálně o rok |
Původně jsme chtěli navázat na ukončení geologického průzkumu, na dvou místech byl hotový na přelomu léta a podzimu. Trochu nás zasáhla koronakrize, kdy firmy i úřady pracovaly méně. Hlavním problémem byly ale námitky, kterým čelí Praha ve stavebních řízeních kvůli údajné podjatosti, a potom ty, které šly k antimonopolnímu úřadu kvůli výběru zhotovitelů na stavbu a geomonitoring prvního úseku Pankrác–Olbrachtova. Nyní pracujeme na jejich vypořádání.
Lidovky.cz: Začnete metro na jaře stavět?
V optimistickém scénáři počítáme s tím, že na začátku roku bychom mohli mít nepravomocné stavební povolení a budou vyřízeny i stížnosti, které antimonopolní úřad zkoumá. Do té doby nemůžeme podepsat smlouvy s budoucími zhotoviteli.
Lidovky.cz: S provozem prvního úseku metra D jste počítali na konci roku 2027. O kolik se zpozdí?
Optimistický scénář je konec roku 2028, horší variantou je polovina roku 2029.
Lidovky.cz: Co vám ukázal geologický průzkum?
Byl velmi užitečný. Předpokládali jsme, že na pankráckém kopci to bude složitější, což se potvrdilo. Kříží se tam trasy C a budoucí D, mezi stávajícím tunelem a štolou geologického průzkumu je vzdálenost zhruba 13 až 15 metrů. Provádíme důkladné injektáže, tedy zpevnění nadloží nad raženými tunely, sledujeme poklesy okolních objektů kvůli poklesu hladiny spodní vody – nemůžeme si dovolit, aby se něco stalo.
Lidovky.cz: Co je tam vlastně pod povrchem?
Střídají se tam horniny typu břidlic, pískovců, křemenců a vápenců. Je to v podstatě nehomogenní hornina, která v každém místě vyžaduje individuální řešení. Geologický průzkum se dělal proto, aby nedošlo k překvapením. Navíc počítáme s tím, že stávající tunely z výzkumu využijeme pro budoucí tubusy metra. V těchto dnech pracujeme přímo pod tunelem metra C mezi stanicemi Pankrác a Budějovická. Kvůli tomu jezdí metro v části úseku rychlostí kolem 30 kilometrů v hodině.
Lidovky.cz: Je ještě ve hře, že by se prodlužovala linka A z Motola směrem k letišti?
Momentálně to na stole není. Jediné, o čem se reálně bavíme, je prodloužení linky B, mohla by vzniknout nová konečná stanice Depo Zličín. Na začátku přípravy jsme také s automatizací trasy C, kde by stejně jako na déčku mohly jezdit soupravy bez strojvůdce. Změna by neproběhla naráz, několik let by souběžně fungovalo standardní i automatické metro.
Lidovky.cz: Nedávno se ještě celkem vážně mluvilo o prodloužení budoucího déčka až do středočeské Jesenice. Je to úplné sci-fi?
Teď to vůbec neřešíme. Uvažovalo se o různých možnostech, hovořilo se také o prodloužení linky C za Letňany. Každopádně nové vedení Středočeského kraje už projevilo zájem o pokračování některých tramvajových tratí na jeho území. Nejhmatatelnějším projektem je trať do Zdib, kde je investorem přímo Středočeský kraj.
