Zástupci Aktuálně.cz vlnu propouštění nepotvrdili a říkají, že jde o obměnu redakce. Na začátku roku do Aktuálně.cz naopak nastupují dosavadní šéfeditor Týdne Petr Závozda, bývalý šéfredaktor Profitu Petr Kučera a další. "Několik jednotlivých odchodů v rámci Aktuálně.cz proto do značné míry souvisí s personální obměnou," uvedl mluvčí Centrum Holdings, jenž Aktuálně.cz provozuje, Petr Kapalín.
Podle důvěryhodného zdroje ČTK se ale výpovědi či ukončení externí spolupráce se týká až desítek lidí. Mezi nimi je i nyní externí redaktorka Aktuálně.cz, zabývající se po tři roky filmem, Irena Hejdová. "Ano, odcházím. Tedy jsem odejita a může za to nejspíš finanční krize, protože je nás takových v práci víc a mnoho," uvedla na svém blogu.
Podle informací ze dvou na sobě nezávislých zdrojů se chystá snižování stavů také na nové, digitální zpravodajsko-publicistické stanice Z1, kde údajně má skončit až několik desítek lidí včetně nenovinářských profesí.
Důvodem údajně ale není finanční krize jako spíše hospodaření televize. Generální ředitel Z1 Martin Mrnka řekl, že ze zpravodajství odchází čtyři lidé, dalším pak končí dočasné smlouvy a končí i někteří externisté. "Možná 20 bychom se dopočítali," podotkl. Ke změnám patří i to, že končí pořad 18 minut.
Podle Mrnky je nynější vývoj přirozený, neboť po půlroce vysílání se televize přizpůsobuje aktuálním podmínkám. "Dostáváme se na správná čísla a v některých případech to bylo naddimenzované," podotkl s tím, že se tak neděje přímo vlivem finanční světové krize, i když je potřeba se na ni připravovat.
Finanční krize již na některá česká média začala působit. Například vydavatelství Ringier dnes naposledy vydalo bezplatný deník 24 hodin a vydavatelství Sanoma již dříve oznámilo, že přestane vydávat sedm časopisů.
Publicista Karel Hvížďala nedávno v Českém rozhlasu 6 uvedl, že krize bude mít vliv na kvalitu médií, stejně jako se tomu stalo v minulosti například v Německu, kde už zažila média dvě krize. "První dvě krize měly vždycky za následek propouštění v médiích, větší koncentraci médií, což samozřejmě ohrožuje pluralitu," uvedl.
"Zároveň (to znamená) snížení úrovně toho zpravodajství a publicistiky," míní. Média se začnou podle něj zbavovat vždy těch nejdražších, nejschopnějších lidí. "Místo toho nabírají lidí většinou dokonce nedostudované, protože ti jsou nejlevnější," dodal.
"Karel Hvížďala to vidí příliš pesimisticky," řekl Milan Šmíd z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj to možná platí u novin a časopisů, u nichž převažuje měřítko kvantity nad kvalitou. Seriózní noviny lákají na svou vyprofilovanost, kterou u nich zajišťují právě špičkoví komentátoři či zpravodajové - a zbavit se jich by znamenalo snížit svou hodnotu, tvrdí Šmíd.
Podle důvěryhodného zdroje ČTK se ale výpovědi či ukončení externí spolupráce se týká až desítek lidí. Mezi nimi je i nyní externí redaktorka Aktuálně.cz, zabývající se po tři roky filmem, Irena Hejdová. "Ano, odcházím. Tedy jsem odejita a může za to nejspíš finanční krize, protože je nás takových v práci víc a mnoho," uvedla na svém blogu.
Podle informací ze dvou na sobě nezávislých zdrojů se chystá snižování stavů také na nové, digitální zpravodajsko-publicistické stanice Z1, kde údajně má skončit až několik desítek lidí včetně nenovinářských profesí.
Důvodem údajně ale není finanční krize jako spíše hospodaření televize. Generální ředitel Z1 Martin Mrnka řekl, že ze zpravodajství odchází čtyři lidé, dalším pak končí dočasné smlouvy a končí i někteří externisté. "Možná 20 bychom se dopočítali," podotkl. Ke změnám patří i to, že končí pořad 18 minut.
Podle Mrnky je nynější vývoj přirozený, neboť po půlroce vysílání se televize přizpůsobuje aktuálním podmínkám. "Dostáváme se na správná čísla a v některých případech to bylo naddimenzované," podotkl s tím, že se tak neděje přímo vlivem finanční světové krize, i když je potřeba se na ni připravovat.
Finanční krize již na některá česká média začala působit. Například vydavatelství Ringier dnes naposledy vydalo bezplatný deník 24 hodin a vydavatelství Sanoma již dříve oznámilo, že přestane vydávat sedm časopisů.
Publicista Karel Hvížďala nedávno v Českém rozhlasu 6 uvedl, že krize bude mít vliv na kvalitu médií, stejně jako se tomu stalo v minulosti například v Německu, kde už zažila média dvě krize. "První dvě krize měly vždycky za následek propouštění v médiích, větší koncentraci médií, což samozřejmě ohrožuje pluralitu," uvedl.
"Zároveň (to znamená) snížení úrovně toho zpravodajství a publicistiky," míní. Média se začnou podle něj zbavovat vždy těch nejdražších, nejschopnějších lidí. "Místo toho nabírají lidí většinou dokonce nedostudované, protože ti jsou nejlevnější," dodal.
"Karel Hvížďala to vidí příliš pesimisticky," řekl Milan Šmíd z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj to možná platí u novin a časopisů, u nichž převažuje měřítko kvantity nad kvalitou. Seriózní noviny lákají na svou vyprofilovanost, kterou u nich zajišťují právě špičkoví komentátoři či zpravodajové - a zbavit se jich by znamenalo snížit svou hodnotu, tvrdí Šmíd.
