Televizní radu kvůli tomu rozděluje spor, zda by dalšího ředitele ČT měli vybírat i ti, kdo už by pak na jeho práci nemohli dohlížet.
Proti dobrým mravům
„Volba generálního ředitele provedená členy, jimž vypršel mandát dříve, než začíná mandát nového generálního ředitele, nejenom stoprocentně neodpovídá právním měřítkům, ale podle mého názoru neodpovídá dobrým mravům,“ tvrdí radní Milan Uhde.
Podobně věc vidí i radní Jiří Voráč. Sdílí stanovisko, které mu na požádání poskytla jeho kolegyně z brněnské Masarykovy univerzity, právnička Kateřina Šimáčková, odbornice na ústavní právo a členka Legislativní rady vlády. „Podle jejího názoru je volba orgánem, jehož mandát končí dříve, než začíná mandát nového ředitele, v rozporu s Ústavou a demokratickými principy,“ přiblížil Voráč.
Radní Petr Uhl, jeden z těch, jimž v květnu skončí mandát, tak kategorický nebyl. „Pokud bude generální ředitel volen dříve než 28. 5. (konec Uhlova mandátu - pozn. red.), volby se nezúčastním,“ prohlásil.
Námitku, že by končící členové volit neměli, jiní radní neuznávají. „Z psychologického hlediska nemohu přistoupit na pojetí toho, že mandát člena rady je nějak okleštěn a že měsíc nebo dva měsíce nebo tři měsíce před vypršením má snížené pravomoce. Protože potom bych se musel ptát, jak dlouho to je,“ poukázal Jiří Presl.
Nově zvolení členové rady na rozdíl od končících by sice měli možnost ve svém období dohlížet na toho, koho sami zvolili, předseda rady Jiří Baumruk či radní Dana Makrlíková ovšem podotýkají, že lepší orientace v televizní agendě, jíž se kontrolní orgán rada zabývá, se dá čekat spíše u déle sloužících radních.
Podle Jana Brandejse by měla rada volbu připravit včas. „Pokud by to udělala na poslední chvíli, v tom případě by nejspíše mohly zaznít obavy, že se snaží nadržovat stávajícímu generálnímu řediteli. Tak to není,“ tvrdí Brandejs. „Nabízí se to jako nejjistější cesta,“ podotkl Jiří Baumruk k možnosti volit v současném složení. Směřuje tím k hlavní obavě, která se celým sporem táhne - totiž jestli poslanci dokážou nové radní včas zvolit.
Jak dlouho se bude čekat nyní?
Naposledy se totiž Poslanecká sněmovna dohadovala o nováčcích zhruba rok. Nic přitom poslance nenutí, aby tak nyní učinili rychleji. „Rozhodně nelze spoléhat jen na to, že (celá) rada ČT bude doplněna nejpozději v období mezí 28. květnem a 16. červencem (konec Janečkova mandátu - pozn. red.),“ píše se v analýze, kterou si kontrolní orgán nechal vypracovat od Zdeňky Hůlové, bývalé radní ČT a odbornice na mediální legislativu, která stála u zrodu prvních demokratických mediálních zákonů.
V nejhorším by totiž neúplná rada nebyla po květnu ředitele vůbec schopna zvolit. Zatímco na běžná usnesení jí stačí většina přítomných, pro šéfa ČT musí podle zákona hlasovat kvalifikovaná většina všech členů, tedy aspoň deset. Bez nováčků by ale radních bylo jen devět - pěti by skončil mandát a další, amerikanista Josef Jařab, rezignoval už v únoru kvůli svým akademickým aktivitám v zahraničí.
Vést ČT sice může přechodně zástupce šéfa (tady konkrétně ředitel techniky Rudolf Pop), nového generálního ředitele ale zákon radě nakazuje jmenovat nejdéle tři měsíce po konci předchozího. Přitom jim nic nebrání zvolit ho už dřív. Jasněji bude koncem března, do kdy se šéf rady Baumruk zavázal předložit časový plán volby.
Kdo chce do rady?
Na šest volných míst v Radě České televize se poslancům přihlásilo celkem 39 kandidátů. Kromě radních Jiřího Voráče, Milana
Badala, Dobromila Dvořáka a Jana Prokeše, kteří chtějí mandát obhájit, či dřívějších radních pro vysílání Zdeňky Hůlové či Petra Žantovského by na ČT rádi dohlíželi i někdejší tvář Novy Eva Jurinová, Petr Bílek, jenž vedl Reflex, bývalý senátor ODS Josef Pavlata, bývalý lidovecký poslanec Pavel Tollner či někdejší šéfporadce premiéra Grosse Zdeněk Šarapatka.
