Funkci takzvaného červeného tlačítka představil v únoru bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Tlačítko má sloužit jako anonymní nástroj upozorňující na nebezpečný obsah na internetu: po nainstalování do internetového prohlížeče funguje tak, že narazí-li uživatel počítače při brouzdání internetem na nelegální obsah, může jeho stiskem poslat anonymní zprávu na kontaktní centrum Horká linka, jehož operátoři rozhodnou o případném předání informace policii. Služba má sloužit především k boji proti dětské pornografii na internetu.
Projekt byl při uvedení kritizován, že odesílání není anonymní a že tlačítko předává i informace o IP adrese počítače, z něhož zpráva odešla. Podle Vichtery šlo jen o nedopatření, jež bylo odstraněno během prvních hodin provozu.
"Dnes dostáváme měsíčně padesát až šedesát hlášení o nelegálním obsahu," řekl LN Vichtera. Kontaktní centrum Horká linka tato hlášení přijímá a opodstatněná upozornění předává policii. "Šetříme tak její čas, protože dokážeme odfiltrovat nedůvodná oznámení," uvedl Pavel Vichtera. Další význam Horké linky tkví podle něj v mezinárodní kooperaci. "Jsme součástí organizace Inhope.org, která propojuje Horké linky z celého světa. Pokud jsme upozorněni na stránky s nelegálním obsahem umístěné v zahraničí, odešleme zprávu partnerské organizaci v dané zemi."
Nová verze červeného tlačítka bude podle koordinátora určena pro více internetových prohlížečů a bude schopna nejen poslat odkaz na stránku se závadným obsahem, ale také tuto stránku ofotit. "Stává se, že v době, kdy policie začne závadné stránky prošetřovat, ty už na dané internetové adrese nejsou. Fotka by byla důkaz, že tam byly," řekl LN Vichtera. Funkce lokálního "blacklistu" by měla podle něj sloužit hlavně rodinám s malými dětmi. Rodiče by tak měli zabránit tomu, aby se stránky, které nemají vidět jejich děti, zobrazovaly v počítači, byť by se na ně třeba omylem kliklo.