Komise by chtěla, aby do roku 2013 bylo internetem pokryto prakticky celé území Evropské unie, přičemž do roku 2020 by mělo jít o vysokorychlostní sítě, rychlejší než 30 megabitů za vteřinu. Každý druhý Evropan by pak měl podle jejích plánů mít na konci desetiletí rychlost převyšující 100 megabitů za vteřinu.
Rozšíření rychlého internetu bude stát podle odhadů komise 180 až 270 miliard eur (4,4 až 6,7 bilionu korun).
S využitím tzv. digitální dividendy, tedy uvolněných televizních kmitočtů, pro rychlé mobilní datové sítě počítá i Český telekomunikační úřad.
Kmitočty v pásmu 800 MHz spolu s dalšími frekvencemi v pásmech 1800 a 2600 MHz chce podle předsedy Pavla Dvořáka nabídnout příští rok v aukci. Výnos pro státní kasu by se měl pohybovat v řádu miliard korun.
Na konci loňského roku mělo možnost připojení k internetu v průměru kolem 94 procent Evropanů, avšak v zemědělských a dalších odlehlých oblastech to bylo méně než 80 procent.
Podle Bruselu by v oblastech, kde je instalace pevného vysokorychlostního připojení z technického nebo z finančního hlediska složitá či drahá, měly vzniknout bezdrátové vysokorychlostní sítě.
Opatření, které komise představila, by musely pro vstup v platnost ještě potvrdit členské země a také europoslanci. V případě využití současné frekvence používané k šíření televizního signálu by mohly platit podle návrhu komise určité výjimky zdůvodnitelné technickými aspekty; tehdy by se frekvence operátorům otevřela až v roce 2015.
