Poměrně nenápadně se před deseti lety zrodil projekt, který spoluurčuje podobu současného internetu a který denně používají miliony lidí. Internetová encyklopedie Wikipedia, která byla spuštěna 15. ledna 2001, totiž původně měla jen podporovat jiný projekt nazvaný Nupedia. Tedy tradičněji pojatou encyklopedii, tvořenou profesionály a přístupnou zdarma na internetu. Nakonec se ale ukázalo, že na nadšencích založená Wikipedia má větší potenciál.
Wikipedii - název získala od havajského výrazu "wiki", který znamená rychlý - totiž nevytváří placený redakční tým, články a jejich úpravy jsou dílem uživatelské komunity a každý, kdo si nějaké heslo přečte, je může upravit či vytvořit nový záznam.
17 milionů hesel i nadále zdarma
|
Dbá se na prameny, pedagogům to nestačí
Wikipedisté, jak se přispěvatelům říká, sice vesměs nejsou profesionálními redaktory, zachovávají ale několik základních pravidel. Na "wiki" se podobně jako u tradičních vědeckých prací dbá na uvádění pramenů, dodržování autorského práva a v neposlední řadě také na pravopis.
Dobrovolnická komunita kolem Wikipedie tak během pouhých deset let vytvořila dílo, které s úspěchem konkuruje tradičním encyklopediím, zejména co se rychlosti a přístupnosti veřejnosti týče.
Špatně nevychází Wikipedia ani ve srovnání s projekty jako je Encyklopaedie Britannica nebo německý Brockhaus. V nejrůznějších testech se totiž ukázalo, že v přesnosti jednotlivých hesel v průměru nezaostává za svými předchůdci. Někteří akademici už dokonce Wikipedii berou v úvahu a občas je citována ve vědeckých článcích, přesto převažuje názor, že se i nadále jedná o irelevantní zdroj.
Citování z Wikipedie? Nepřípustné!
Výslovně je nutné upozornit na skutečnost, že práce, která vychází převážně nebo zcela pouze z povinné literatury, není akceptovatelná, stejně jako práce, které jsou založeny převážně nebo zcela na internetových zdrojích typu wikipedia. V literatuře a zdrojích jsou akceptovány pouze odborné publikace (například Wikipedie není považována za relevantní zdroj). |
Pokud v dnešní době dostane žák na základní škole za úkol připravit si referát o prvním pezidentovi československa T. G. Masarykovi, vytiskne si heslo "Tomáš Garrigue Masaryk" z Wikipedie a má v minutě vystaráno. Podobný kousek mu s nejvyšší pravděpodobností projde i na střední škole. Na vysoké škole už ale s podobným postupem narazí. Univerzitní pedagogové o Wikipedii neradi slyší. Zpravidla nepřipouští citování z tohoto zdroje v seminárních pracích, natož pak v pracích diplomových:Zástupci tradičních encyklopedií poukazují na to, že za hodnověrnost Wikipedie nikdo neručí a lze ji snadno falšovat, řada hesel je také příliš stručná nebo naopak nepřehledná.
Velkou výhodou Wikipedie je její interaktivita - jednotlivá hesla obsahují v textu odkazy na další články a je tak velmi jednoduché získat o zkoumaném problému široký přehled. Devizou Wikipedie je i její mnohojazyčnost, ačkoli v milionech hesel se pohybují vedle anglické verze jen francouzská a německá. Některá hesla totiž mohou být kupříkladu v anglické verzi jen velmi stručná, ale po kliknutí na některou další jazykovou verzi se ukáže mnohem podrobnější článek.
Editoři po tisících končí
Nevyčíslitelný zůstává příspěvek dobrovolnické práce, jak autorů hesel, tak prvních editorů nebo dalších upravovatelů. Aktivita komunity kolem Wikipedie ale v poslední době poněkud uvadá, alespoň podle hojně citované práce španělského vědce Felipeho Ortegy. Od konce roku 2007 se totiž podle Ortegy obrátila křivka a každý měsíc tak končí více registrovaných přispěvatelů, než se jich k Wikipedii nově připojí. Jen za první čtvrtletí roku 2009 opustilo projekt skoro 50 tisíc editorů.
Toto číslo se sice týká jen anglické verze, která obsahuje nejvíce článků (3,5 milionu), u ostatních z nejobsáhlejších mutací je ale tendence podobná. Ortega navíc upozorňuje na to, že velká část wikipedistů je nejaktivnější v několika týdnech až měsících po registraci a pak jejich nadšení upadá. Na druhou stranu ale Wikipedia dospěla během deseti let do stadia, kdy už obsahuje velkou část lidského poznání a tempo přibývání nových hesel již logicky není tak vysoké.
Nejznámější tištěné encyklopedie světa
|
Encyklopedie neboli Racionální slovník věd, umění a řemesel - osmadvacetisvazkový slovník vydali v letech 1751 až 1772 Denis Diderot a Jean Babtiste d'Alembert. Na tvorbě hesel se podílel výkvět osvícenských vědců a umělců zvaných encyklopedisté, mezi nimi Montesquieu, Helvétius, Rousseau a Voltaire. Posláním slovníku bylo shrnout dosavadní lidské vědění a podat "celkový obraz úsilí lidského ducha u všech národů a ve všech dobách". Dílo sehrálo významnou světonázorovou úlohu v přípravě Velké francouzské revoluce v roce 1789. 
Ottův slovník naučný - dosud největší česká encyklopedie byla ve své době také jednou z nejlepších světových, co do počtu hesel a ilustrací hned za uznávaným dílem Encyclopaedia Britannica. Jeho 28 svazků vyšlo v letech 1888 až 1908. Doplnil ho Ottův slovník naučný nové doby, což bylo 12 svazků vydávaných v letech 1930 až 1943. Celá encyklopedie včetně dodatků znovu vyšla jako reprint původního vydání v letech 1996 až 2003. "Oťas" má digitální verzi na CD, dostupný je i online.
