Přes Janečkovo poměrně jednoznačné vyjádření se objevily pochybnosti, zda opravdu odstoupí. Spekulovalo se například o tom, že by nemusel odstoupit, kdyby žádný z kandidátů na nového generálního ředitele nevyhovoval politikům.
Janeček proto na popud části rady uložil dopis s oznámením o své rezignaci u notáře. Své rozhodnutí tak již nemůže vzít zpět. V mezidobí mezi rezignací Janečka a zvolením nového ředitele bude televizi řídit statutární zástupce a vedoucí kanceláře generálního ředitele Vladimír Karmazín.
Uhde se k působení Janečka staví kriticky
Hodnocení Janečkova působení v čele České televize není jednoznačné. Například současný předseda rady ČT Milan Uhde se k němu staví kriticky.
"Pomohl vytvořit situaci, ve které Česká televize nutně potřebuje kvalitativní změnu," řekl ČTK Uhde. Pozitivně hodnotí, že Janeček držel televizi v takzvaných černých číslech, tedy že její hospodaření nebylo ztrátové.
PSALI JSME: |
"Na druhou stranu podle mě poklesla kvalita televize téměř ve všech sférách," míní Uhde. S výjimkou zpravodajství a dokumentárních pořadů by se ve všem ostatním dalo postupovat daleko kvalitněji, dodal.
VOLBA NÁSTUPCE:Nástupce Janečka vybere Rada ČT ze 32 kandidátů 21. září. Předtím, ve středu 7. září, zúží jejich počet na pět. Do tendru se přihlásili například bývalý šéf Novy Petr Dvořák, výkonný ředitel hudební TV Óčko Hynek Chudárek, šéfdramaturgyně vývoje nových pořadů ČT Alena Müllerová, někdejší šéf projektu digitální TV Barrandov Radomír Pekárek a výkonný ředitel ČT 24 Roman Bradáč. |
"Není jasné, do jaké míry byl vyrovnaný rozpočet krytý z rezerv," řekl k hospodaření ČT za Janečkova vedení novinář a spisovatel Karel Hvížďala, který se ve svých komentářích děním v ČT často zabývá.
Nepodařilo se podle něj definovat, co to veřejnoprávní televize nebo veřejná služba je. "O to se nikdo pod jeho vedením ani nepokusil," upozornil Hvížďala.
Náplň vysílání podle něj určovaly spíše komerční televize, se kterými ČT vstupovala do soutěže. Na druhou stranu ocenil, že se za Janečkova vedení podařilo rozjet zpravodajskou stanici ČT24 a téměř dokončit digitalizaci.
O PŮSOBENÍ JANEČKA V ČT:Janeček byl zvolen stálým generálním ředitelem České televize v červenci 2003, předtím byl pověřen řízením zpravodajství ČT, léta působil také jako moderátor. Je šestým šéfem České televize od jejího vzniku v roce 1992. Janečkovi se během působení v čele televize podařilo stabilizovat rozpočet, mimo jiné díky navýšení koncesionářského poplatku na 135 korun měsíčně. |
Televize v květnu 2005 nabídla zpravodajskou stanici ČT24, o devět měsíců později kanál ČT4 Sport.Televize se také zasloužila o rozšíření digitálního pozemního vysílání, výrazně se také angažuje na poli nových médií včetně sociálních sítí.
Negativní odezvu si vysloužila Janečkova personální politika. Největší pozornost vyvolal případ Františka Lamberta, někdejšího vrchního a programového ředitele.
Ten z televize odešel v roce 2007 poté, co vyšlo najevo, že působil v Lidových milicích. Odborníci kritizovali také fakt, že během Janečkova působení se na postu programového ředitele vystřídalo pět lidí.
Podezření z klientelismu pak vyvolal tím, že v roce 2007 jmenoval personálním ředitelem Jana Mrzenu, který předsedal radě, jež Janečka zvolila ředitelem ČT.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kritiku si vysloužil i pro údajný nedostatek peněz na původní tvorbu či na problémy, které po restrukturalizaci ČT mají tvůrci. Dlouhodobě Janečka kritizují profesní organizace Český filmový a televizní svaz, který sdružuje audiovizuální tvůrce, a Asociace režisérů a scénáristů.
