Podoba titulní strany Lidových novin z 28. května 1942, stejně jako všech ostatních dobových periodik, byla jasně určena německými úřady. Jak po stránce obsahové, tak grafické. Všechny české deníky tehdy přinesly výnos říšského protektora o vyhlášení výjimečného stavu.
„Dne 27. května 1942 byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera (druhá nejvyšší hodnost ozbrojené organizace národních socialistů – pozn. red.) Heydricha. Na dopadení pachatelů se vypisuje odměna 10 milionů korun,“ stálo ve vyhlášce.
ČTĚTE TAKÉ: |
Strach měla mezi obyvatelstvem vyvolat zejména hrozba popravy. „Kdo pachatele přechovává nebo jim poskytuje pomoc, anebo má vědomost o jejich osobě, anebo o jejich pobytu a neoznámí to, bude zastřelen s celou svou rodinou.“ Podepsán K. H. Frank.
Výzva k dopadení pachatelů byla zopakována také v článku o celé události na druhé straně. Noviny dále informovaly zejména o vojenských úspěších říšské armády u Charkova v Sovětském svazu.
Vyhlášení stanného práva, zpráva o atentátu a postup Němců u Charkova zaplnily titulní stranu Lidových novin také následující den.
Lidové noviny za doby okupacePřed německou okupací patřily Lidové noviny za list názorově spjatý s Pražským hradem. Tedy zejména s politikou T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. V roce 1939 se ale situace změnila. V celé zemi byla zavedena nejtužší cenzura, do tiskových podniků byla dosazena říšská správa. Šéfredaktor Karel Z. Klíma musel v červnu 1941 na nátlak nacistů odejít. Jeho nástupcem se stal Leopold Zeman, který s Němci bez zábran kolaboroval. Klímu počátkem srpna 1942 zatklo Gestapo a 23. srpna 1942 byl v Terezíně popraven. Zatčeno bylo i mnoho dalších autorů Lidových novin. V září 1939 to byl Josef Čapek, který zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Ferdinand Peroutka byl vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Zatčen byl i Karel Poláček, jenž zahynul v lednu 1945 v táboře Gleiwitz. Po válce Po osvobození bylo vydávání Lidových novin zakázáno. Eduardu Baasovi se ale podařilo začít vydávat jejich obdobu – Svobodné noviny. Dlouho ale nevydržely, v roce 1948 byl z vedení sesazen Ferdinand Peroutka. Nahradil ho Jan Drda, pod kterým noviny následovaly socialistickou názorovou linii. Osmého února 1952 vyšly noviny naposled. |
Sedmdesáté výročí popravy „Pražského kata“
Před 70 lety, 27. května 1942, zaútočili na nejmocnějšího muže Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha českoslovenští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš vyslaní z Británie.
Zastupující říšský protektor a generál policie Heydrich, který měl za úkol potlačit český domácí odboj, podlehl následkům atentátu 4. června. Jednalo se o největší protinacistický čin odboje v Evropě.
ČTĚTE TAKÉ: |
Útok nezůstal bez následků. Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Výsadkáři – nejen Gabčík a Kubiš – se před pátráním skrývali přes tři týdny, nakonec je ale zradil jeden z nich – Karel Čurda.
Po těžkém boji zahynulo sedm parašutistů 18. června v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků.