Z NWDR, jež byla zakládajícím členem sdružení ARD a později se rozdělila na NDR a WDR, se postupem času stala největší veřejnoprávní televize kontinentální Evropy.
Rozvoj televizního vysílání v Německu přerušila druhá světová válka. Po jejím skončení zakázali Spojenci Němcům jakékoliv vlastní vysílání. V roce 1945 založila britská okupační správa Radio Hamburg, které od podzimu vysílalo pro celou britskou zónu včetně Berlína pod označením NWDR. To bylo v roce 1948 předáno do německých rukou a začalo fungovat jako veřejnoprávní instituce.