Lidovky.cz

Český bulvár má upatlaně tragikomickou podobu, míní analytik

Média

  7:00
Velkou vlnu pozornosti vyvolal rozhovor šéfa bulvárního webu Pavla Novotného s novinářem slovenského serveru Sme.sk. Novotný v rozhovoru otevřeně popisuje drsné praktiky českých bulvárních novinářů. Mediální analytik Milan Kruml soudí, že příklad zpěvačky Ivety Bartošové ukazuje, že bulvár ze své razance neubere. "Tenhle případ je exces, který snad připomíná špatné absurdní drama, protože to si těžko vymyslíte. Na druhou stranu to není žádná legrace," říká Kruml, přednášející na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a specialista vývoje České televize.

Iveta Bartošová foto: Isifa

Lidovky.cz: Práce bulváru v kauze Bartošová už podle Pavla Novotného s žurnalistikou nemá nic společného. Souhlasíte s tím?
V zásadě ano. V případě českých bulvárů je mi žinantní těm lidem říkat novináři, protože si nemyslím, že dělají novinářskou práci. Vytvářejí zábavné obsahy, za které dostávají peníze. Ale to, co se myslí pod pojmem žurnalistika nebo novinařina? To český bulvár už nedělá.

Čtěte více o rozhovoru s šéfem bulváru:

Lidovky.cz: Vybavujete si, že se někdy objevil podobný případ a bulvár v takovém měřítku sledoval člověka, který je psychicky i fyzicky na dně a ve velmi vážném zdravotním stavu?
Myslím si, že se to stává, nemá to tu českou upatlaně tragikomickou podobu, ale stává se to.

Lidovky.cz: Napadá vás konkrétní případ?
V Německu to byl případ herce Haralda Juhnkeho, o kterém všichni věděli, že je závislý na alkoholu a bralo se to jako součást jeho image. Dostával třeba role, kde hrál alkoholika a celé se to bralo jako společenský přestupek až do chvíle, kdy se hodně opil na nějaké cestě letadlem do Ameriky a pohádal se s posádkou a s kapitánem, který byl černoch. Rasisticky mu nadával. A v tu chvíli po něm samozřejmě všichni vystartovali a začali ho ostřelovat způsobem, na který on nebyl zvyklý. Pak se z toho zhroutil. Ale je to jiný případ a tyhle analogie nejsou nikdy dobré. V zahraničí jsou ty problémy taky, ale každý z nich je specifický.

Lidovky.cz: Přesto: dá se srovnávat český a zahraniční bulvár?
Pan Novotný v rozhovoru (rozhovor o českém bulváru pro server sme.sk - pozn. red.) poukazuje na to, že v zahraničí je bulvár stejný, ale není to pravda. Rozhodně tedy ty rozdíly jsou poměrně hodně velké. Když řeknete v Německu lidem, kteří dělají bulvár, že nedělají žurnalistiku, tak by se urazili, protože to není úplně pravda.

Lidovky.cz: Kauzu Ivety Bartošové prý sledují i lidé, kteří bulvár jinak nečtou. Čím si to vysvětlujete?
Už to má podobu něčeho, co přesáhlo život celebrit a teď je to příběh, který má v sobě prvky dramatu, grotesky, tragikomedie. Zaujme i lidi, kteří se v zásadě nezajímají ani tak o Ivetu Bartošovou, ale zajímá je příběh. Myslím si, že hodně z těch lidí, kteří to sledují, vidí možná dál, než části lidi, kteří ten příběh píší. Vidí, jak nebezpečně to může skončit.

Lidovky.cz: Co říkáte na argument, že bulvár dává lidem jen to, co sami vyžadují?
Tenhle argument je nesprávný. Oni třeba chtějí něco jiného. Ale bulvární novináři jim to dávají, tak to lidé čtou. Jedna věc je to, co říkali novináři z bulváru a před tím bych se měl na pozoru. Druhá věc jsou obecné zákonitosti. To, že se lidé zajímají o život celebrit, je pochopitelné, na tom stojí velký segment médií. Když už do té kategorie nepatříte, tak o ní aspoň chcete co nejvíce vědět. Pracuje tam také určitá škodolibost a uspokojení. Oni jsou sice bohatí a slavní, ale v zásadě také nešťastní. Ale to není důvod tvrdit, že v tu chvíli bulvár dělá jenom to, co lidé chtějí. Jde totiž ještě o to, jakým způsobem ty informace chtějí získat. Mít informace o kauze Bartošová můžeme mít stylem českého bulváru, nebo způsobem, který odpovídá třeba anglickému bulváru a má jisté hranice, za které už by nikdo nezašel.

Lidovky.cz: Ubližují si seriózní média, když teď také zveřejňují bulvární informace a intimní podrobnosti ze života Bartošové?
Samozřejmě, ubližují. Otázka je, do jaké míry je na to veřejnost ještě citlivá. Ale po pravdě řečeno, myslím si, že už tolik citlivá není. Pro seriózní média je to hrozně lákavé, všichni to chtějí číst, oni vidí ten zájem a možné zvýšení prodejů. Takže si říkají, že se pokusí to napsat vkusně, nebulvárně. To ale není vždy možné. Za druhé psaní bulváru je určitý typ práce, kterého je ne každý novinář schopen. A v tu chvíli, kdy seriózní novinář začne dělat totéž co jeho kolega z bulváru, může se stát, že s tím nemá žádnou zkušenost a zpráva získá stejnou úlohu jako ta bulvární. A mezi námi, já si nemyslím, že by čtenáři seriózních médií museli za každou cenu takovou zprávu mít, že by po ní toužili a bez ní by se snížil náklad.

Lidovky.cz: Když se na to podíváme z hlediska novinářské etiky: Jak by měla média informovat o Ivetě Bartošové? Měla by kauzu úplně ignorovat? Apelovat na veřejnost? Sama nějak zasáhnout?
Seriózní média by se tím zabývat neměla vůbec. Ta paní má jednoznačnou diagnózu: měla by se léčit, měl by poměrně rychle přijít lékařský zákrok. Je to na ní a na jejím okolí. Prostě si myslím, že je to velmi smutný příběh někoho, kdo je nemocný a nevím, proč by se tím měla seriózní média zabývat.

Lidovky.cz: A bulvár? Neměl by ubrat?
Ale bulvár nikdy neubere. Ubere ve chvíli, kdy zemře a oni budou plakat nad tím, že odešla. Oni nemají důvod ubírat. Teď se do toho navíc zapojila i další média, která tu hru předtím nehrála. Ale poměrně dlouhou dobu bylo celkem normální, že paní Bartošová bulvár vyhledávala. Vždyť i teď podávala informace. Ona potřebuje, chce utéct z nějaké situace, ve které je. A volá bulvár. Zvláštní. Tenhle případ je exces, který snad připomíná špatné absurdní drama, protože to si těžko vymyslíte. Na druhou stranu to není žádná legrace, protože tohle je model člověka, který je už v dost hlubokém stádiu závislosti. Myslím si, že pro seriózní média by bylo i z pudu sebezáchovy lepší, kdyby se tomuto tématu nevěnovala.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.