1884 Schwarzenbergové zapomínají
V roce 1894 načínaly Lidové noviny první celý rok své existence. 2. ledna lákaly "Lidovky" na titulní stránce čtenáře na obsáhlou politickou analýzu, kde mimo jiné pranýřovaly české šlechtice a politiky hraběte Františka Thuna i jeho "švakra, prince Karla Schwarzenberga". Jejich kritiku si zasloužili především kvůli snaze potlačit zájmy českého národa. "Páni Thunové, Schwarzenbergové a soudr. zapomínají, že lid v nadšeném dlouholetém zápase za práva svoje má lepší paměť, než velmožové dbalí svého třídního prospěchu a náviděnosti dvorské," stojí v listu, který jste si mohli na měsíc předplatit "s donáškou" za "1 zlatku 10 krejcarů".
Mimochodem, s předplatným je spojené také "marketingové" sdělení, které nové čtenáře-předplatitele loví nabídkou na "... všechna dosavadní pokračování románu Tajemný únos" od A. K. Greenové, jenž Lidové noviny tiskly na pokračování.
1904 Neschopný parlament
"Starý rok klesá v bezednou tůň minulosti. Loučení se s ním nestojí národ český žádných slzí. Ničeho dobrého nám nepřinesl," píše se v hlavním textu vydání z 1. ledna 1904. "Rakouskému soustátí vede se na prahu Nového roku... poměrům přiměřeně," líčí autor. Pak se ale pouští do tvrdé kritiky. "Tak zvaný ústavný centralismus prokázal svoji úplnou neschopnost, osvědčiv se jako despocie několika německých koterií... Parlament, uměle sestrojený, vypověděl úplně službu".
Za měsíční předplatné s donáškou stojící 2 koruny 20 haléřů mohl čtenář dál číst ostrou kritiku tehdejšího systému s jediným možným východiskem: revizí ústavy. Tehdejší ústava totiž byla podle pisatele překážkou dalšího vývoje, neřku-li žití vůbec. Proto autor volá k odpovědnosti panovníka, po němž žádá zrušení ústavy...
1914 Byznys s manželstvím
"Maďarie zrodila opět hrdinu," začíná text, který Lidové noviny otiskly 3. ledna 1914. V očích autora si označení "velikán" zasloužil Torma jednoduchou věcí: požádal úřady o povolení uspořádat loterii, v níž by byl sám hlavní cenou pro svobodné dámy. Výtěžek z prodaných losů by mu pak posloužil jako věno (VÍCE ČTĚTE ZDE).
1924 Čapkovo velké trápení
"Shledávám, že jsem už dávno nečetl nějaký sloupek ode mne. Aby však takový sloupek mohl býti čten, tu je ovšem nutno, aby především byl napsán a zde právě je ta veliká potíš a mocné utrpení, o jakém občané, kteří noviny nesepisují, nýbrž pouze čtou, nemají ani tuchy," líčí složitý život sloupkaře Lidových novin ve vydání z 1. ledna 1924 Josef Čapek. "Bledna a jísti mu nechutná, spánek míjí jeho lože," popisuje Čapek, kterak ho ničí absence nápadu.
1934 Peroutka píše o soudruzích
Rok 1934 zahajoval na titulní straně Lidových novin velikán české žurnalistiky Ferdinand Peroutka. Ve svém textu se věnoval situaci ve vedení v nečitelné komunistické straně. Peroutka se pozastavuje nad vyloučením Josefa Guttmanna z komunistické strany na konci roku 1933. "Pokud můžeme pozorovat, byl někdo ... shledán příliš pravým a je posílán cestou všeho pravého, totiž z komunistické strany nebo aspoň z vedení ven," píše Peroutka. "Vůdcové požírají vůdce," popisuje novinář s odkazem, že pro soudruhy jde o běžnou součást vnitropartajní politiky.
1944 Hácha píše Hitlerovi
Jediné "čtyřkové" válečné vydání Lidových novin ze soboty 1. ledna dává na titulní straně prostor zdravici prezidenta protektorátního Česka Emila Háchy v textu Blahopřejný telegram státního prezidenta Vůdci. "Je za námi rok, který zvýšeným bolševickým nebezpečím zdůraznil osudový význam hrdinného boje Vašich vojsk i pro celý český národ," adresoval Hácha Adolfu Hitlerovi. K "německým a českým spoluobčanům" na jiném místě zase promluvil německý státní ministr pro Čechy a Moravu K. H. Frank.
V hlavním textu pak Emanuel Moravec popisuje aktuální světovou válečnou politiku. "Vrchní velení spokojovalo se s pružnou obranou, v níž soustavným a zvolným vyklizováním prostoru spořilo silami a získávalo čas," přiznává Moravec v analýze mimo jiné i německý ústup.
V roce 1952 komunisté zastavili vydávání Lidových novin, aby po pětatřiceti letech začaly v roce 1987 vycházet jako samizdatový měsíčník a od roku 1990 pak navázaly na svoji předválečnou deníkovou tradici. Dalším "čtyřkovým" je proto až rok 1994.
1994 Chlapeček znamená válku
Jde o první "čtyřkové" vydání, kterému dominuje už i obrazový doprovod, konkrétně fotka prvního dítěte narozeného ve válkou ničeném Sarajevu na Nový rok. Třicetiletá Zejreka Zafovićová porodila čtyřkilového chlapečka, což podle místí pověry znamená jediné: válka bude trvat další rok.
Kromě toho se čtenář mohl potěšit tím, že Česko čeká v roce 1994 "mírný ekonomický růst", že bude předsedat Radě bezpečnosti OSN a třeba i bilancí Jiřího Fraňka, který se ohlížel za prvním samostatným rokem Čechů, Moravanů a Slezanů. "To dusno vydrželo dlouho, ale postupem času si každý z nás učinil malou inventuru a nemohl nedojít k názoru, že cosi dobrého přece jen zbylo," píše v komentáři.
2004 Startuje utahování opasků
"Vládní reformy zvedly od ledna 2004 ceny telefonování, alkoholu a benzinu," stojí v podtitulku otevíracího textu v deset let starém vydání Lidových novin. Pro připomenutí: telefon tehdy podražil o 16,5 procenta, elektřina o 3,8 procenta, plyn o tři procenta a třeba litr alkoholu až o 16 korun.
Na Nový rok 2004 také doznělo střídání nájemníků Pražského hradu. Svůj první novoroční prezidentský projev totiž pronesl Václav Klaus. V živě přenášeném poselství zkritizoval mimo jiné ministra vnitra Stanislava Grosse. "Přejme si, aby bylo méně zbytečně okázalých policejních akcí, ale o to více poctivého úsilí o vyšší bezpečnost a o menší kriminalitu," úkoloval Klaus. "... jeho promluva se nakonec bez zásadních myšlenek obešla," zhodnotil ve Sloupku LN Klausův premiérový prezidentský projev komentátor Miloš Čermák.
2014 Sobotka už loví úředníky do Strakovky
Zatím poslední čtyřkové vydání Lidových novin najdete ZDE.
Chcete si přečíst titulní strany Lidových novin, které vyšly na začátku 'čtyřkových roků'? Pa se podívejte do galerie dokumentů: |
