Vedení americké stanice rozhodnutí označilo za útok proti svobodnému šíření informací.
Rozhlasová stanice Hlas Ameriky, kterou financuje americká vláda, začala vysílat na území bývalého Sovětského svazu v roce 1947. Navzdory intenzivnímu rušení měla v tehdejším SSSR nemálo posluchačů. Rušičky nechal vypnout až v září 1986 sovětský komunistický reformátor Michail Gorbačov.
'Moskva si zvolila špatnou cestu'
Jeffrey Shell, šéf dohlížecího sboru guvernérů Hlasu Ameriky, označil rozhodnutí ruských úřadů za nesprávné. "Moskva si zvolila špatnou cestu a omezila svobodu slova. Ruská média mají všechny možnosti vysílat do Spojených států. Přístup k americkým informacím by měli mít i ruští občané," uvedl Shell.
ČTĚTE TAKÉ |
Šéfem agentury Rossija segodňa je Dmitrij Kiseljov, ultrakonzervativní obhájce kremelské politiky, který se po ruské okupaci Krymu ocitl na sankčním seznamu Evropské unie. V odpovědi na žádost Hlasu Ameriky o vysvětlení stručně uvedl, že Rusko dál "nehodlá spolupracovat".
Zastavení signálu prý není politické povahy
Agentura ITAR-TASS s odvoláním na informace poslanců ruské Státní dumy napsala, že rozhodnutí zastavit šíření signálu není politické povahy. O jeho důvodech se nezmínila.
Podle jednoho z vůdců ruské opozice Borise Němcova je krok úřadů "projevem obecného trendu totální cenzury a centralizované propagandy". Další ruský opozičník Alexandr Podrabinek považuje blokádu vysílání za útok proti občanské společnosti.
Vedení Hlasu Ameriky oznámilo, že moskevští posluchači budou mít možnost poslouchat vysílání v ruštině a angličtině na internetu a přes signál šířený satelitem.
