Lidovky.cz

Kubišová: Dědci se kolem rojí. Ale chlap, po kterém bych zahořela? To ne

Média

  17:30aktualizováno  17:53
Když před čtvrtstoletím zaznělo plným Václavákem „Ať mír dál zůstává s touto krajinou“, vyhrkly lidem slzy. Potkali Martu po dvaceti letech. Ona dnes sama sebe shodí a řekne: „Ale vždyť to bylo intonačně mizerný.“ Taková je i v novém filmu Olgy Sommerové Magický hlas rebelky, který půjde v červenci do kin. Taková je i teď, když si zapaluje cigaretu...

Marta Kubišová. foto: Petr KozlíkLidovky.cz

Poznávali vás lidi v době, kdy jste nesměla zpívat?
Ani ne, což bylo osvobozující. Jednou to ale rozčísla dcera Kačenka. Jely jsme rychlíkem na chalupu, proti nám seděla paní s maltézáčkem a těsně před Čáslaví, kde vystupovala, si najednou Káťa stoupla, dala si ruce do pasu a řekla: „Víte, že moje maminka byla slavná zpěvačka?“ Paní se málem skácela, já taky, protože jsem vůbec nevěděla, kde to to dítě vzalo.

Vy jste jí nikdy nepouštěla svoje desky, neukazovala fotky, nic?
Ne. Ani jsem nic neměla. Odstěhovala jsem se od Kátina otce a nějaké věci jsem nechala u něj ve sklepě. Po čase mu říkám, že bych si to vzala, a on, že mám smůlu, někdo ten sklep vykradl. Takže já jsem ani neměla, co tomu dítěti ukazovat, kdybych tedy chtěla, což já jsem stejně nechtěla. O tom, že jsem byla slavná zpěvačka, jí řekla moje maminka.

To jste dceři ani nezpívala?
Pouštěla jsem jí dobrou muziku, co mi posílal bratr, který emigroval do Kanady. Třeba Chicago, když jsem s ní drncala po zahradě na chalupě.

Magazín dále přináší:

Vědecká ostuda. Český stát pozval do republiky kapacity ze světa, ale pak jim peníze na práci nedal.

Příhody Čechů na dovolené očima delegátů cestovek. Jsme pořád paštičkáři? A jsme vybíravější než dřív?

Na té jste se byly podívat i s Olgou Sommerovou, když točila film o vás...
...už dávno není moje. Moc se mi do toho natáčení nechtělo, mám pořád tolik práce. Věděla jsem, že to bude trvat dlouho, taky jo – od loňského do letošního dubna. A já na takové dokumentární natáčení nebyla připravená. Olga je trošku partyzán, řekla mi, že budeme točit u ní na chalupě, že u toho bude Anetka (Langerová), se kterou zpívám v Ungeltu na Letní scéně v původním českém muzikálu Touha jménem Einodis, ale to bylo všechno. Vůbec jsem nevěděla, co na mě padne.

Měly jste si s Olgou co říct, i mimo kameru?
Určitě, něčím jsme si podobné, obě kuřačky a obě velice svébytné ženy, které si do života moc kecat nenechají. Taková byla i Olga Havlová, po ní se mi pořád strašně stýská a mám výčitky, že jsem ji to léto nestačila navštívit. Nikomu neřekla, že je nemocná, a poslední léto mi říká: „Marti, kdybys jela kolem Hrádečku, stav se.“ A já jsem se nějak styděla ji obtěžovat, měla toho pořád tolik na práci, takže jsem jí volala před Vánoci, přály jsme si a ona pak tak rychle zmizela.

Bála jste se jako malá něčeho?
Aby se naši nerozvedli! Maminka třikrát stáhla žádost o rozvod a pak najednou přišel dopis od táty, že se chce rozvést on. Bylo mi právě těch devatenáct.

To vás i v devatenácti bolelo?
No jo, neuměla jsem si to vůbec představit. Na malém městě jsem neznala nikoho, kdo by byl z rozvedené rodiny. Nakonec jsem to pochopila a sama jsem dvakrát rozvedená, nemá cenu nic přetahovat kvůli dětem, nebo majetku. Když to nejde, tak to nejde.

I za cenu toho, že zůstanete sama?

To s tím nemá co dělat. Naposledy jsem se rozvedla ve třiceti devíti letech a od té doby jsem sama a velice si to hlídám. To máme s Olgou Sommerovou taky společné. Ne, že by nebyli nápadníci, občas dojde, jak já říkám, na rojení dědků... tím to končí.

Není to divný?

Kdyby se objevil chlap, ke kterému bych zahořela, snad, ale mně se to nestalo. Jako ta slepice jsem si celý život říkala: „No jo, byl mě už dvakrát vyzvednout v divadle, to už je asi závazný...“ Takhle jsem se namotala do dvou manželství, já jsem se vlastně nikdy nechtěla vdávat. S Honzou Němcem to bylo fajn, ale holt na nás zapracoval stav té naší země – věděl, že tu nenatočí ani metr, a já jsem taky věděla, že si hned tak nezazpívám.

Celý rozhovor s Martou Kubišovou o době první slávy, natáčení nového dokumentu a o tom, jak se těší, že v pětasedmdesáti pro ni začne obyčejný život, si přečtete v magazínu Pátek, který vyjde 27. června.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.