Lidovky.cz

Postřižiny už jsou v HD. Dočkají se i pohádky či Obchod na korze

Média

  6:00
PRAHA - Státní fond kinematografie chce převést do HD kvality v následujících letech až 300 filmů. „Důvodem je udržení obchodního potenciálu filmů,“ vysvětluje v rozhovoru pro server Lidovky.cz ředitelka fondu Helena Bezděk Fraňková. Podle ní už totiž původní nosiče nejsou dostačující.

Magda Vašáryová a Rudolf Hrušínský ve filmu Postřižiny (1980) foto: Filmové studio Barrandov

Lidovky.cz: Jaké filmy by se měly převést do HD kvality?
V základní úrovni (HD přepis) je nutné převést 200 až 300 komerčně nejúspěšnějších filmů a to filmy s diváckým potenciálem, které jsou využívány pro televizní vysílání v Česku a v zahraničí, především v Německu a Rusku. V druhé řadě by mělo jít o artové filmy určené pro český trh i pro zahraniční zájemce, například Polsko, Francii nebo Velkou Británii. Výnosy z prodejů licencí k těmto filmům jsou Fondem používány na podporu nové české kinematografie.

Způsoby a postupy digitalizace a digitálního restaurování

Příprava zdrojových materiálů

 Zdrojovými materiály mohou být originální negativy, duplikační pozitivy i distribuční kopie. Před digitalizací je potřeba materiály mechanickými způsoby vyčistit, příp. opravit.

Samotná digitalizace (skenování, přepis)

Klíčovým úkolem je přenos co největšího množství informací z filmového pásu a získání digitálního otisku původního díla.

Digitální restaurování

Postprodukční zpracování získaných dat a odstraňování vlivu času. U obrazu je to redukce vlivu prachu, škrábanců, mechanických poškození, doplnění chybějících částí obrazu, obrazové korekce, korekce zrnitosti. U zvukové složky jde o redukci šumu, odstranění praskání apod.

Uchovávání restaurovaných digitálních kopií

Zachování finální digitální podoby a její budoucí využití pro generování distribučních kopií.

Z rozpočtu Fondu na rok 2014 je na přepisy do HD vyhrazena částka ve výši 500 tisíc korun, která umožní převod několika filmů, které jsou ve správě Fondu a které umožní Fondu z prodeje licencí generovat větší zisky a vrátí je tak zpět do podpory kinematografie.

Prozatím byl proveden přepis Hrabalových filmů vzhledem k jeho výročí, tedy Perličky na dně, Skřivánci na niti, Postřižiny. Chystáme i filmy s vojenskou tématikou, jako například Ať žije republika!, Obchod na korze, a pohádky.

Lidovky.cz: Proč má vůbec k převedení filmů dojít?
Důvodem převodu do HD je udržení obchodního potenciálu filmů, původní nosiče již nejsou dostačující a samotná umělecká kvalita filmů při špatném stavu nosiče také není dostačující. Důvodem digitálního restaurování filmů je jejich prezentace v kině v původní obrazové a zvukové kvalitě.

Lidovky.cz: Jak moc je nákladné zdigitalizovat celovečerní film?
Základní úroveň digitalizace, tedy HD přepis, přijde na 25 až 40 tisíc korun. Nejvyšší úroveň digitalizace, tedy digitální restaurování stojí 1,5 až 3 miliony korun.

Lidovky.cz: Jak chcete tuto "opravu" financovat?
V současné finanční situaci fondu není reálné z vlastních zdrojů přistoupit k široké digitalizaci materiálů, které máme ve správě. Jeden film bude digitalizován v nejvyšší úrovni, do HD bude přepsáno cca 10 až 15 filmů.

ČTĚTE TAKÉ:

Ve spolupráci s Ministerstvem kultury se připravuje začlenění digitální restaurace do následujícího období Strukturálních fondů. Fond zároveň vyjednává systémovou participaci této činnosti ze státního rozpočtu.

Úrovně digitalizace

Základní úroveň (HD přepis)

Obvykle se digitalizuje distribuční kopie v HD rozlišení (filmová kopie s menším obsahem informací), provádějí se základní korekce úrovní obrazu a zvuku, poškození obrazu a zvuku se neodstraňují (pouze se redukují technologickými metodami přepisu).

Nejvyšší úroveň (digitální restaurování)

Obvykle se digitalizuje originální kamerový negativ ve 4K rozlišení (filmová kopie s největším obsahem informací), provádějí se důkladné obrazové a zvukové korekce u každého záběru zvlášť. Vedle automatických a poloautomatických metod probíhá rozsáhlé manuální odstraňováním poškození a nečistot. Probíhá hlubší historický výzkum a konzultace s odborníky a pamětníky.

Dále existuje smluvní spolupráce s Mezinárodním festivalem Karlovy Vary a Nadací české bijáky, která zájem o digitální restauraci odstartovala prvním filmem Markéta Lazarová. Spolupráce s nadací je velmi zásadním počinem v této oblasti. Jejich participace na uvedené problematice, v době kdy nebyla podíl státu na digitální restauraci z finančních důvodů možný, je pro českou kinematografii nesmírně přínosná.

Lidovky.cz: V jakém časovém horizontu by mělo k restaurování filmů dojít?
K digitalizaci, která bude financována z vlastních zdrojů fondu, dojde v průběhu několika měsíců. Ostatní však závisí na získání dalších finančních prostředků.

Lidovky.cz: Z jakých zemí je největší zájem o české filmy, o které filmy například jde?
Ze zahraničí je velký zájem z Německa, Ruska, Polska Francie i Velké Británie. Kromě známých pohádek je velký zájem o Českou novou vlnu: Ostře sledované vlaky, Hoří, má panenko, Sedmikrásky, Spalovače mrtvol a další.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.