LN Kolik návrhů na logo letošního filmového festivalu v Karlových Varech jste předložili?
Myslím, že tři nebo čtyři. A poslední slovo měl Jiří Bartoška, jako vždycky.
LN Slyšela jsem, že k jednomu návrhu řekl: „To je nějaký moc jemný, ženský“, a vyřadil ho. A ona ho skutečně navrhla žena. Zvláštní cit…
Jiří Bartoška ho má, on je mimořádný klient. Pracujeme pro festival již dvacet let. Prošli jsme si různými situacemi, ale je to pro nás stále vzrušující.
ČTĚTE TAKÉ: |
LN V čem?
Například tím, že není hned se vším spokojený a zároveň umí schválit i docela překvapivá a odvážná řešení. A nemáme to vždycky jednoduché. Minulý rok jsme přišli napoprvé se třemi návrhy a on neschválil ani jeden a museli jsme začít znovu.
LN Kolem festivalu je zajímavá partička… Třeba bratři Cabanové, kteří navrhují scénu pro zahajovací a závěrečný večer, se kterými jste kdysi tančil.
Ano. Hrál jsem v Baletní jednotce Křeč. Studovali jsme s Šimonem Cabanem na Umprum a on mě v roce 1984 pozval do právě se formujícího divadla. Já jsem před tím nic takového nedělal, ale rychle jsem se do toho ponořil a hrál jsem pak ve dvou představeních.
Výtvarník Aleš Najbrt je autorem loga 49. ročníku filmového festivalu v...
LN Dovedu si představit, že to nebylo nic vážného – parodie, nadsázka ve stylu vašeho současného hudebního uskupení Tros Sketos…
To bylo trochu něco jiného, ale zároveň přístup k humoru byl v Křeči docela blízký divadlu Mimóza nebo Sklep, do kterého jsem pak přestoupil.
LN Jste tam pořád?
Členem jsem stále, i když teď hraju hlavně s Tros Sketos a s ekvilibristickým duem Thomas a Ruhller, které performuje už třicet let…
LN V tom jste mně utekli, nikdy jsem vás neviděla.
Hrajeme teď v La Fabrice. Jsou to většinou hodinu a půl trvající improvizace, někdy přijde sto lidí, někdy dvacet…
LN Na to si uděláte čas, neustydlo to věkem?
S každou formací hrajeme tak čtyřikrát ročně. Stejně jako s Malým tanečním orchestrem Universal.
LN Co kdyby někdo řekl o vašem díle, že je kýčové?
Dovedu si to představit. Máme hodně kritiků.
LN Uměl byste popsat, jak vypadá kýč v roce 2014?
Asi ne. To slovo už skoro nepoužívám, je to tak proměnná hodnota.
LN Co sádrový trpaslík v zahradě?
Máme doma na zahradě dva. Oba jsme dostali a zapadli tam dobře, pomalu zarůstají. To, co dřív byl kýč, se dnes může považovat za vysoké umění. Je to otázka kontextu.
Celý rozhovor s Alešem Najbrtem o jeho začátcích, divokých letech raného kapitalismu v Česku a agresivních plakátech si přečtete v magazínu Pátek, který vychází 11. července.
Pátek LN dále přináší:
|
