Retro zprávy
|
Václav Havel alias Ferdinand Vaněk si jako arcinepřítel vládnoucího režimu na nezájem oficiálních médií stěžovat nemohl. Na rozdíl od zmiňovaného vtipu docházelo ale zpravidla k jeho rituální skandalizaci. Například v únoru 1989 si na něj Rudé právo posvítilo v rozsáhlém hanopisu nazvaném Kdo je Václav Havel?.
O Havlovi se ovšem psalo i anonymně, to pak bylo třeba umět číst mezi řádky. Například v září 1988, rok před blahopřáním„Vaňkovi“.
Redaktor Zdenko Pavelka tehdy na stránkách Rudého práva pochválil lipnický folkový festival Písní za mír. Protože ale Jan Rejžek tehdy na festivalové pódium neváhal pozvat „místního ochotníka“ (čti Havla) a Havel vskutku před tisíci mladými lidmi krátce promluvil o tom, jak naposledy vystoupal na pódium v Hutích Klementa Gottwalda v roce 1969, Pavelka neopomněl (jméno Havel nezmínil) i kritizovat: „... přivedl také jednoho z českých disidentů, který se svěřil s nadějí, již v něm lipnický festival vyvolává. Den předtím, také zřejmě docela náhodou, pomlouval náš život v českém vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Když vezmu v úvahu, že si Folková Lipnice vepisuje do štítu politické heslo Písní za mír, byla tato ,náhodička‘ svědectvím trochu jiných a říkám otevřeně provokačních záměrů. Škoda kaňky na akci jinak dozajista smysluplné.“
Ta akce byla natolik smysluplná, že na ní vystoupili i jiní režimem nemilovaní umělci: písničkář Vladimír Merta nebo Jim Čert... Systém se hroutil, Rudé právo s ním - doba byla zralá na revoluční karneval.
Mimochodem: existuje korespondenční lístek adresovaný organizátorce lipnického festivalu, který o pár let později, již v časech svobody, napsal příslušník Státní bezpečnosti, který Havlův výstup v roce 1988 neuhlídal. Na lístku stálo: „Na ten den mám skutečně hezké vzpomínky a určitě ne zcela nepodobné těm Vašim, neboť na folk, country a trampskou píseň jsem nechodil a nechodím pouze ze služební povinnosti.“
Měla StB skutečně ve svých řadách kverulanty?
