Částka, kterou ročně vynaloží průměrná firma v Česku za čas, kdy si zaměstnanec na internetu vyřizuje soukromé záležitosti, vzrostla za minulý rok o více než 1300 korun na 32 760 korun.
„Dobrá zpráva spočívá v tom, že u firemních počítačů, které ve značné míře podléhají kontrole monitorovacích programů, se zaměstnanci chovají čím dál vzorněji. Protichůdně ovšem působí tendence soukromého surfování na chytrých telefonech a tabletech, jež ve firmách podléhají menší míře kontroly,“ uvedl Martin Hnízdil z truconneXion.
Sociální sítě a soukromá pošta
Mobilní zařízení umožňují vykonávat většinu aktivit jako na počítači, v případě chytrého mobilního telefonu jen s nižším komfortem. Zaměstnanec na nich může v práci kontrolovat sociální sítě a soukromou poštu, prohlížet zpravodajské servery a multimédia, nakupovat a porovnávat zboží v e-shopech, využívat online komunikátory typu Skype a hrát hry, což je šest nejčastějších způsobů internetového relaxování na pracovišti.
„O software, který umí vyhodnocovat mimopracovní aktivity na mobilních zařízeních, je čím dál větší zájem. Počet firem, které monitoring mobilních telefonů a tabletů v loňském roce nasadily, vzrostl o téměř dvacet procent,“ doplnil Hnízdi.
Přímým důsledkem tlaku firem na efektivitu je prodlužující se pracovní doba. V minulém roce vzrostl počet firem, ve kterých zaměstnanci dohánějí po večerech své pracovní resty o čtyři procentní body na 57 procent.
Zaměstnavatelé se shodují v tom, že rozumný dohled nad aktivitami zaměstnanců je pro ně motivující a má preventivní účinek před úlety typu surfování či hraní her v řádu několika hodin denně. Pokud vyřizování soukromých záležitostí denně nepřekročí dvacet minut, většina zaměstnavatelů je u svých podřízených zpravidla toleruje.
