„Jde o velice závažný problém, jehož podceňování potenciálně ohrožuje kvalitu života, zdraví i životy mnoha tisíců klientů různých typů sociálních zařízení v celé zemi,“ zdůrazňuje Ivana Plechatá, která iniciovala vznik Ústavu lékového průvodce. Ten se ve svém pilotním projektu zaměřil právě na tuto problematiku.
Léky bere přitom bezmála devadesát procent lidí mezi 65 až 74 lety a nad touto hranicí se bez tablet neobejde téměř nikdo. Zároveň dvě třetiny seniorské populace užívají více než šest léků. U dlouhodobě nemocných a hospitalizovaných počet stoupá až na osm preparátů. Prudce tak u nich roste riziko, že si kvůli vzájemnému působení léčiv poškodí zdraví.
„Během února jsme provedli dotazníkové šetření v sedmi domovech důchodců, kterého se zúčastnilo přes 850 klientů. V pilotním projektu chceme zmapovat současnou situaci v oblasti lékové léčby seniorů a navrhnout zlepšení,“ doplnila Plechatá. Do šetření se zapojilo sedm domovů důchodců, jejichž klientům je v průměru 82 let. Do všech zařízení dochází praktický lékař a jednou měsíčně i psychiatr.
Dosavadní zjištění ukazují, že tito klienti spolykají denně jedenáct tablet, včetně volně prodejných přípravků. Vedle praktiků a psychiatrů jim léčiva předepisují nejčastěji diabetologové či urologové. Více než sedmdesát procent seniorů pravidelně užívá psychofarmaka, polovina opioidy na léčbu bolesti. Čtyři pětiny respondentů jsou přitom v užívání léků zcela závislé na ošetřujícím personálu, ať už vlivem snížené rozhodovací schopnosti, či demence.
