Až umřu, ať je to jenom oznámeno. Žádné veřejné orace si nepřeju. Katolický pohřeb budu mít na rodném hřbitově v Brumově. Paní učitelka Svatoňová nám drží místo vhrobě č. 55. Je to pěkné místo, odkud je pěkný výhled, zvláště když se trochu vysedne.
Masaříka mám s muzikou zamluveného, ale teď nevím, jestli mě nepředběhl. Tedy domluvte se s tím, kdo tu kapelu teď vede. Na náhrobní kámen od Otmara Olivy z Velehradu jsem si vymyslel nápis: „Byl jsem tu amožná zas přijdu.“
Chtěl jsem tím vyjádřit návratnost života z téže hmoty, případně i nesmrtelnost duše. Mé ženě Marii se to zdálo trochu domýšlivé, tedy se jí zeptejte, co si otom myslí teď.
O ten obřad prosím toho z katolických kněží, koho to potěší: bude-li na živu Jarda Vinklárek, tedy ten. Bylo by mi ovšem ctí, kdyby to udělal farář brumovský.
V úterních LN dále najdete:
- Vzpomínku na Vaculíka přidal Miloš Zeman
Výjimečná osobnost se pozná podle toho, že ji opravdu nemá kdo nahradit, píše český prezident. - Stát chystá vyvoleným právníkům ráj bez tendrů
Vybírat si právníky pro zastupování před soudem transparentně podle pravidel zadávání veřejných zakázek komplikuje úřadům zbytečně život, řekli si na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) při psaní nového zákona. - Šéfdiplomat Zaorálek v Izraeli překvapil
Ministr zahraničí po návštěvě Gazy obvinil z krachu mírových rozhovorů Izraelce. A nabídl jim, ať se s Palestinci usmíří v Praze. - Z třicetičlenné party už žijeme jen tři
Kvůli své minulosti si nedovoluji narkomany odsuzovat, říká v rozhovoru pro LN Jindřich Vobořil. Ví, čím si mohou procházet. O svých minulých problémech hovoří současný národní protidrogový koordinátor zcela otevřeně.
