LN: Jak hodnotíte přidělení pořádání mistrovství světa Rusku v roce 2018 a Kataru 2022?
FIFA se dopustila určité chyby v tom, že připustila hlasování velmi dlouho dopředu. Tady těžko obstojí argument, že musíte pořadateli dát časový prostor na přípravu – například na výstavbu stadionů. Vždyť o pořadatelství se rozhodovalo už v roce 2010. Není zcela standardní vybírat kandidáty s předstihem dvanácti let.
LN: A proč si myslíte, že se tak stalo?
Těžko říct. Na přidělování mistrovství fungují dva základní pohledy. Jeden říká, když to trochu přeženu, že to dáte zemi, kde se může začít hrát hned zítra. Třeba v Anglii – má hotely, stadiony, jde o zemi s fotbalovou tradicí. Všichni budou nadšení. Když se však vydáte tímto směrem, s mistrovstvím budete putovat jako s cirkusem, stále dokola, ale pořád jen po určité exkluzivní skupině zemí. Anebo se můžete vydat cestou, kterou se vydala FIFA, mnohem složitější a obtížnější. To znamená, že půjdete do zemí, které jsou rozvojové, neprobádané.
LN: Pořád nechápu výběr Kataru. Jaký může být přínos udělení šampionátu této zemi?
Jde o pokračování trendu FIFA, který byl nastolen před lety Jižní Afrikou. Zamířit se šampionátem do regionů, které ho ještě nikdy nepořádaly. Na světě žije kolem 380 milionů Arabů. Katar má peníze, o kterých se nikdy nikomu ani nezdálo. Jsem přesvědčen, že se postaví kvalitní a klimatizované stadiony.