Pro normu hlasovalo 50 senátorů, proti nebyl nikdo. Ostatní z 54 přítomných členů horní komory se hlasování zdrželi.
Když vláda loni tento návrh posuzovala, uvedla v záporném stanovisku mimo jiné to, že by měl asi půlmiliardový dopad a není v souladu s cíli vlády v oblasti daní. Kabinet také zpochybňoval tvrzení, že nižší daň povede ke zvýšení prodejů. Navzdory tomu předlohu schválila Sněmovna nedávno zrychleně, hlasovalo pro ni 101 ze 135 přítomných poslanců včetně koaličních zástupců.
Kalousek navrhne zrušení ‚daně pro bohaté‘ a snížení DPH na úroveň před krizí |
Předkladatelé Jiří Dolejš a Gabriela Hubáčková (oba KSČM) poukazují ve zdůvodnění normy na to, že ani zařazení novin a časopisů do první snížené sazby DPH, tedy 15 procent, nevedlo k zásadnějšímu zpomalení propadu prodeje novin a časopisů. Důvodem je podle nich to, že DPH v jejich případě vzrostla z pěti procent v roce 2007 až na současných 15 procent.
Předlohu už dřív přivítala Unie vydavatelů. Snížení sazby podle ní bude velkým přínosem pro ekonomickou situaci odvětví vydávání periodického tisku, protože umožní vydavatelům investovat ušetřené peníze do kvalitnějšího a rozmanitějšího obsahu a technologických zlepšení.
Sobotka vytyčil plány: zvýšit minimální mzdu a učinit zásadní daňovou reformu |
KSČM vlastní podíl v akciové společnosti Futura, která kromě jiného vydává deník Haló noviny. Dolejš už loni, když návrh předkládal, odmítl, že by šlo o konflikt zájmů, protože tiskoviny vydává mnoho subjektů. Zákon je podle něj pro všechna tuzemská vydavatelství. Například holding Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO) je vlastníkem společnosti Mafra, která vydává například Mladou frontu Dnes nebo Lidové noviny.
Druhá snížená sazba DPH ve výši deseti procent se nyní vztahuje na knihy, kojeneckou výživu, léky pro lidi i zvířata a také na zvláštní výživu pro lidi s celiakií a fenylketonurií.
