Lidovky.cz

Média

Na ČT dohlédne Hana Lipovská či Xaver Veselý. Sněmovna po tajném hlasování doplnila radu

Moderátor Lubomír Veselý známý pod jménem Luboš Xaver Veselý. foto:  Michal Sváček, MAFRA

Aktualizováno
Praha - Do Rady ČT poslední zvolili ekonomku Hanu Lipovskou, moderátora Lubomíra Veselého a šachistu a novináře Pavla Matochu. Poslanci vybírali členy rady ze šestice kandidátů. Neuspěli psycholog Ivan Douda, filmový kritik a teoretik Zdeněk Holý a předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma.
  14:16aktualizováno  17:40

Prymula se stane vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, shodla se jednomyslně vláda

Podle předsedy sněmovní volební komise Martina Kolovratníka (ANO) byla účast poslanců u voleb do Rady ČT extrémně vysoká – vhodit do urny svůj hlas jich přišlo 193. Kandidáti tak ke zvolení potřebovali alespoň 97 hlasů. Třem z nich se to povedlo a doplní tak patnáctičlenný orgán, který má se zřetelem na zájem občanů dohlížet na chod veřejnoprávní televize.

Lipovská jich obdržela 114, Matocha 108 a Veselý 111. Douda získal 60 hlasů, Holý 72 a Klíma 70. V březnovém prvním kole volby poslanci vybrali do 15členné televizní rady rady někdejšího šéfa televizního zpravodajství Romana Bradáče, ekonoma Pavla Kysilku a bývalého hokejistu a poslance Jiřího Šlégra.

Generálního ředitele ČT Dvořáka volba členů její rady nepřekvapila. Části poslanců podle něj vyhovuje, když se tlak na ČT a její nezávislost stupňuje.

Úspěšná trojice překročila nutný limit komfortně, nejlépe si však vedla ekonomka Hana Lipovská, která obdržela 114 hlasů. Její výroky o tom, že „nerozumí roli veřejnoprávních médií a že bychom se bez nich obešli“, vyvolaly kritiku na její adresu především z řad opozice. Lipovská, která řadu let působila jako analytička Institutu Václava Klause, později svá vyjádření mírnila v duchu toho, že veřejnou službu podle ní nemusejí vykonávat jen veřejnoprávní média.

Hana Lipovská.

Sto jedenáct hlasů dostal moderátor Lubomír Xaver Veselý, který má svůj pořad XTV. I ten je trnem v oku opozičním stranám, především kvůli údajným úzkým vazbám na Hrad. On sám to ale odmítá. „Kdo zná mojí práci, ví za čím stojím. K podobným spekulacím nechci říkat nic,“ řekl webu Lidovky.cz Veselý, podle kterého poslanci „volili dobře“. V Radě ČT by chtěl prý „otevřít diskuze na všechna témata“.

Lubomír Xaver Veselý

Třetím vítězem volby je se 108 hlasy šachista a bývalý parlamentní zpravodaj Pavel Matocha. Tomu zřejmě nahrálo do karet nevýrazné vystupování. „Vypadá nekontroverzně, to bude jeho výhoda,“ řekl pro Lidovky.cz na začátku týdne jeden z poslanců hnutí ANO, který se volbou do mediálních rad zabýval. Naopak zcela propadl mediální manažer Michal Klíma, který byl přitom podle doporučení volebního výboru sněmovny hlavním favoritem. Neprošli ani adiktolog Ivan Douda a děkan FAMU Zdeněk Holý. 

Pavel Matocha

Ačkoliv v politické rovině skončila volba opětovným vzájemným osočováním vládního a opozičního tábora, původní záměr nové složení Rady ČT splnilo. Ve sněmovních kuloárech totiž panovala ještě začátkem roku shoda v jedné věci – dosavadní radní šli příliš „na ruku“ generálnímu řediteli České televize Petru Dvořákovi. Tomu mnozí vyčítali například nehospodárné nakládání s penězi či spotřebovávání našetřených rezerv.

Nová Rada bude bezpochyby k vedení veřejnoprávní televize kritičtější. Míří do ní lidé jako Kysilka či Lipovská, kteří se zaměří na ekonomickou stránku provozu, ale také Bradáč, jež prostředí Kavčích hor důvěrně zná. Veselý měl navíc v minulosti s Českou televizí spor ohledně údajné zaujatosti svého pořadu.

„Zkomplikuje to vztah Rady ČT a generálního ředitele Petra Dvořáka. Očekávám řadu zbytečných útoků a slovíčkaření. Pravděpodobně bude také těžší schvalování rozpočtu ČT,“ řekl ČTK. Již loni na podzim rada Dvořákovi uložila hledat v rozpočtu úspory. Letošní rozpočet pak po několikerém projednávání schválila až v únoru. Příjmy a výdaje klesly o 200 milionů na 6,76 miliardy Kč.

Matematika hlasování je také víceméně jasná. Zisky zvolených radních odpovídají zhruba trojici stran ANO, ČSSD a SPD. Volba byla však tajná a o přesném rozložení podpory se tak dá jen spekulovat. Původní záměr stran dohodnout se na kompromisních kandidátech, jakým byl třeba Klíma, však vzal rychle za své po fiasku v prvním kole hlasování, ve němž dohody mezi opozicí a vládou nebyly naplněny. Od té doby šlo hlasování pod heslem „Každý sám za sebe“. Snad s výjimkou Pavla Kysilky se tak do Rady dostali především kandidáti, které upřednostňovalo především hnutí ANO.

Rada České televize je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do působnosti rady náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.
Bez výsledku zůstal souboj Hany Dohnálkové a Jaroslava Šebka o poslední místo v Radě Českého rozhlasu. Ani jeden neobdržel potřebný počet 97 hlasů a sněmovna tak bude muset vypsat výzvu na dvě nová místa Radě ČRo. Současnému radnímu Martinu Vodochodskému totiž mandát skončil 13. května.

Opozice: Začátek konce ČT

Za začátek konce nezávislé veřejnoprávní televize označil výsledek středeční volby předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Nese za to stoprocentní plnou odpovědnost sociální demokracie,“ uvedl. Jako menší vládní strana podle něho mohla takovému výsledku zabránit. Místopředseda klubu ČSSD Ondřej Veselý reagoval, že sociální demokracie nemá páku na to, aby za někým šla za volební plentu a říkala mu, koho zaškrtnout.

Poslanec STAN Petr Gazdík mluví o politizaci Rady ČT. „Ve stínu vykrádání obecních rozpočtů dnes demagogická část politického spektra definitivně ovládla kontrolu veřejnoprávních médií. Považuji to za alarmující stav a ohrožení nezávislosti jednoho ze stěžejních pilířů demokracie,“ sdělil v tiskové zprávě. Piráti se obávají ohrožení objektivity zpravodajství. „Pokud by zvolení radní nejednali odborně a nestranně, může být ohrožena objektivita zpravodajství. Vyvážené politické debaty se mohou stát minulostí,“ uvedl v tiskové zprávě pirátský poslanec Tomáš Martínek.

Kontroverze v minulosti vzbudila kandidatura Lipovské, kterou nominovala Česká biskupská konference. Zhruba čtvrtina senátorů a vedení České křesťanské akademie české biskupy vyzvaly, aby návrh stáhli v souvislosti s tím, že Lipovská veřejně zpochybnila smysl existence veřejnoprávních médií. Kardinál Dominik Duka tehdy v reakci uvedl, že ekonomická odbornost Lipovské může být pro televizní radu prospěšná a že případné kritické hlasy na adresu veřejnoprávních médií mohou jejich službu zkvalitnit.

Rada České televize je orgán, jejímž prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do působnosti rady náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.