Česko drží léta světový rekord ve spotřebě piva na hlavu. Už to není 160 litrů jako před deseti lety, nýbrž „jen“ 143 litrů, tedy 286 piv. Stále nás ale nikdo nepředstihl. Analýza, kterou letos zpracovala renomovaná Deutsche Bank, nyní potvrzuje, že české pivo kromě toho patří ve světě k nejlevnějším.
Ve srovnání cen půllitru čepovaného piva ve 47 světových metropolích se Praha s 1,3 dolaru (přes 28 korun) umístila na nejspodnější příčce.
Pivovary Lobkowicz chřadnou. Pod Číňany se propadly v Česku až na sedmé místo |
Cenovou tabulku vede norské Oslo s půllitrem moku za 9,9 dolaru, tedy podle aktuálního kurzu koruny přes 215 korun. A někde mezi jsou ceny piv v Paříži, Melbournu, Tokiu, Chicagu, Jakartě, Berlíně, těsně před námi na předposledním místě je jihoafrický Johannesburg.
Průzkum Deutsche Bank nedává reprezentativní přehled – neřeší koupěschopnost v dané zemi, porovnává cenu z náhodně vybrané hospody ve městech, kde žijí početnější skupiny Němců. Nicméně naznačuje cenový trend. Skutečnost, že pivo v Česku patří ve světě k těm nejlevnějším, potvrzují i lidé z pivovarnické branže.
Pozoruhodný už je samotný fakt, že leckde v restauraci zaplatí host za skleničku obyčejné vody (byť s honosným názvem) stejně jako za půllitr ležáku, jehož výroba a zrání trvá často celý měsíc.
„Pivo je lacinější, než by mohlo být. Z nemalé části to tlačí dolů silná konkurence a také nízké mzdové náklady, které mají významný podíl na finální ceně,“ připomíná například Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě v Praze přednáší o ekonomice pivovarnictví.
Ceny v samotném Česku se výrazně liší podle druhů piv i podle regionů. Hodnota kolem 28 korun zhruba odpovídá čepované desítce, která v regálech obchodů vyjde přibližně na polovinu. Čepované dvanáctky jsou k mání zhruba za 35 korun, v obchodech o deset korun levněji.
Do ceny podstatnou měrou a rozdílně podle každé země zasahují i daně. V Česku si bere stát například z jednoho půllitru plzně 1,8 koruny spotřební daně a v závislosti na konečné ceně zhruba šest korun DPH. V řadě zemí je zdanění výrazně vyšší.
Zdraží, ale o málo
V Johannesburgu na předposlední příčce vychází čepované pivo v přepočtu o devět korun dráž než u nás, takže na pořadí nezmění nic ani v minulých dnech ohlášené zdražení lahvových piv (plus v PET lahvích a plechovkách) lídra trhu Plzeňského Prazdroje.
Piva do obchodů podraží od října jen o několik desetníků a zákazníci to možná vzhledem k silnému tlaku obchodních řetězců ani nemusejí pocítit. Kromě toho žebříček Deutsche Bank porovnává čepovaná piva, která Prazdroj nezdražuje. A dost možná, že sudové pivo nezdraží ani konkurence, která s odstupem týdnů až měsíců lídra trhu v úpravě cen většinou následuje.
Plzeň, Kozel i Gambrinus v plechu a lahvích zdraží. Přidají se další pivovary? |
Prodeje v takzvaném on-trade totiž vytrvale padají, odbyt čepovaného piva je rok od roku nižší. Jeho podíl na celkové spotřebě loni klesl k devětatřiceti procentům a časy, kdy Češi konzumovali pivo nejvíc v hospodách, jsou pryč. O to víc nakupují levnější lahvové na doma.
Mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková připomíná i objektivnější srovnání cen, než jaké poskytuje Deutsche Bank.
  |
„Čech s průměrnou mzdou si na jedno velké pivo vydělá podle takzvaného Global Beer Indexu zhruba za osm až dvanáct minut, což je srovnatelné třeba s Německem či Rakouskem. Například Slováci pracují na jedno pivo 11 až 22 minut, Maďaři jsou na tom oproti Čechům hůř dokonce třikrát. Podobné je to i v ostatních státech východní Evropy,“ reaguje Němečková.
Podle dalších názorů chybí českému pivu hlavně větší prestiž. „Za minulého režimu bylo degradováno na úroveň nápoje čtvrté cenové skupiny na politých umakartových stolech, ale pivo je dnes především krásný, ušlechtilý nápoj,“ říká Tomáš Maier.
