Pivovary hlásí za horký květen vysoké nárůsty prodeje prakticky ve všech kategoriích. Podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven vzrostla během května oproti stejnému měsíci loňska produkce všech výrobců v tuzemsku o devět procent. Za celý loňský rok přitom celková výroba klesla o necelé procento a pro domácí trh o víc než dvě procenta.
Desítce pivu se daří
Odbyt čepovaného piva ze sudů letos v květnu narostl o šest procent (za celý loňský rok minus sedm procent), z tanků o pět procent (loni plus osm procent). Dařilo se i výčepním desítkám, o které zájem dlouhodobě klesá, ale v květnu si připsal objem jejich prodeje plus dvě procenta. A stále oblíbenější ležáky (jedenáctky a dvanáctky) rostly v květnu dokonce o 15 procent. „Z pohledu spotřeby baleného piva pokračuje trend plechovek, ve srovnání s loňským květnem narostla spotřeba piva v plechovkách o 35 procent,“ přidává další statistiku ředitelka svazu pivovarů Martina Ferencová.
Platí sice, že jeden „květen“ celkovou roční produkci nedělá, ale i výsledky krátkého období, pokud se jedná o výraznou změnu, mohou celková čísla ovlivnit. Dokládá to třeba loňské září, které bylo výrazně chladnější než v jiných letech. Vylidněné zahrádky, které během sezony pomáhají utlumit hospodám a restauracím (zejména těm v menších obcích) úbytek hostů z řad kuřáků, dramaticky srazily odbyt piva i tržby restauratérů.
Plzeňský Prazdroj bude vařit o třetinu více piva, za rok tak vyprodukuje 3,5 milionu hektolitrů |
Loňské září tak mělo výrazný vliv na celoroční pokles pivní produkce, který výrobci přisuzují kromě toho také krachu zhruba tří tisíc menších hospůdek vlivem úbytku hostů, nedostatku personálu a daňovým regulacím, jako je EET nebo kontrolní hlášení.
Bohužel dlouhodobé srovnání dalších předchozích let chybí, svaz pivovarů výše zmíněná dílčí data, posbíraná za jednotlivé měsíce od všech pivovarů, zveřejňuje jen výjimečně.
Skutečnost, že počasí má na prodeje v hospodách a odbyt piva podstatnější vliv (do plusu nebo i minusu) než všechny státní regulace a byrokracie, dokládají i květnové výsledky lídra trhu Plzeňského Prazdroje, který dodává pivo zhruba do 20 tisíc hospod, barů restaurací, tedy poloviny jejich celkového počtu u nás.
Pivovar uvádí, že i přes nynější mírné ochlazení v Česku, začala letos pivní sezona už o nějakých šest týdnů dříve než v minulých letech. „Denní prodeje v tuzemsku o prodlouženém prvomájovém víkendu atakovaly hranici 45 tisíc hektolitrů. To je rekordní objem, kterého v jiných rocích dosahujeme pouze v těch nejteplejších dnech vrcholného léta,“ uvedl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.
Skokově vzrostl podle něj prodej piv v pivnicích a restauracích už v dubnu, a to zejména díky tomu, že hostinští rychle zareagovali a otevřeli zahrádky a předzahrádky. „V obchodech se pak začaly prodeje zvyšovat se zhruba čtrnáctidenním zpožděním, protože lidé nejprve dopili své domácí zásoby,“ říká Mráz.
Výrobu piva řídí i počasí
Předpověď počasí je pro pivovary v poslední době stále víc důležitá. Rostou nároky na čerstvé čepované pivo, jehož distribuci výrobci organizují prakticky ze dne na den. Prazdroj má na plánování prodeje v závislosti na teplotě speciální software a je z něj zřejmé, že teplota, příznivá zvýšenému odbytu piva, má své limity. Neplatí, že čím tepleji, tím se piva prodá víc.
Prazdroj testuje Čechy rýžovokukuřičným ležákem. Pivo Asahi přichází z Japonska |
Plzeňský analytický model, nazvaný Jáchym, vychází z dlouhodobých i aktuálních předpovědí počasí a zahrnuje i data o spotřebě jednotlivých typů piv za konkrétních teplot deset let zpátky. Model ukazuje, že pro odbyt piva je nejlepší jasno (když prší, chodí lidé méně do hospod) a teplota v rozmezí 18 až zhruba 28 nebo maximálně 30 stupňů Celsia.
Podle Martiny Ferencové ze svazu pivovarů odpovídají výsledky modelu Prazdroje dlouhodobým zkušenostem. „Teplota do nějakých 25 až 28 stupňů je pro růst prodeje piv nejlepší. Hranicí je třicítka, po které si už málokdo dá tři dvanáctky, ale to už lidé přecházejí na nealkoholické nápoje,“ říká Ferencová.
